Q11, na tohle éro jsem se opravdu těšil.
Libor Kristian zakoupil, dokončil, zalétal …. a je moc spokojený.
A moje postřehy? Zpracování dokonalé, odtokovky nabroušeny podle samurajských mečů, vše až neskutečně lícuje, nikde ani chloupek…
Povrch křídla je trošku jiný než u Scorpiona, Ambrosie a podobných modelů. Není tak hladký, ale jak to přesně popsat, nevím. Uchycení výškovky je rozhodně nestandardní, ale během desíti letů nenastal žádný problém.

Jak bezpečně ukládat Li-Pol akumulátory?

Po naplnění SAFE BAGu mě čekalo rozhodnutí, co dále. Po přečtení několika diskusí jsem se rozhodnul pro plechový kufřík. První cesta vedla do Hornbachu a byla úspěšná, za cenu pouhých 180Kč mám univerzální kufr na nářadí. Snad nikdy nevyzkouším, jestli to funguje. Ale spím klidněji.

Takhle to vypadá.

Radim Barč

Tak se nám po zimní přestávce roztáčí kolotoč soutěží RCEK a RCEJ i na Moravě.

V sobotu jsme se sešli ve Vsetíně k prvnímu dílu Valašské termiky. Počasí se po dlouhotrvajících deštích umoudřilo a připravilo nám slunečné, i když po ránu chladné ovzduší.

Byl vidět jednoznačný přechod na 2,4GHz technologii, z 28 soutěžících ji použilo 23 pilotů.
V motorech převládají oběžky s kV kolem 1800ot/min s vrtulemi 10/6, aku od 1000-1800mAh.

Pro zjištění aktuálního stavu pohonných akumulátorů v modelech RCEK používám pouze otáčkoměr. Jednoduše nabiju aku a před startem změřím otáčky. Okamžitě zjistím, jak na tom daný aku je.

Abych měl z čeho vycházet, vždy po pořízení nových baterek tyto doma proměřím.

Měřím při pokojové teplotě 23-25°C, nový akumulátor je vždy poprvé nabitý proudem 0,8C. Poté vybitý 1OA na napětí 7,6V a po asi hodinové pauze znovu nabitý proudem 1,5C. Následuje přesně patnáctiminutová prodleva a poté měření otáček, proudu a napětí.

K měření používám současnou soutěžní sestavu: regulátor Jeti spin(24°), motor Axi Gold 2208/20, trámec s roztečí čepů 42mm a vrtulové listy RFM 10/6.

Třeskutý mráz ani sníh sahající ke kolenům nemůže odradit pravého modeláře od létání.
Jedním z hrdinů letošní zimy je Ivan Holinka, který mi zaslal důkazní materiál ve formě fotografií.
Svoji Supru 40 opatřil lyžemi a vydal se na zasněžené pláně. Vířící se prašan za startujícím érem má neopakovatelné kouzlo. Nic nezamrzlo a to je výzva pro ostatní, naučit se přistávat jako do peřin!
Na ostatních fotkách jsou Ivanovy nové stroje, připravené na letošní sezónu.