Rozhodnul jsem se vyzkoušet konkurenceschopnost menšího modelu v kategorii RCEK. Volba padla na model Feather, v současné době v produkci ostravské firmy Royalmodel.

Jedná se o celokompositový model o rozpětí 1500mm a ploše 24,3dm2. Jeho současnou nevýhodou je velmi úzký trup kde opravdu nezbývá moc volného místa. Nicméně vše potřené jsem dovnitř naskládal a ještě zbyl kousek prostoru pro UBEC a výškoměr.

XTREME 3000-popis stavby

Sezóna pomalu končí a já se až teď dostávám ke slíbenému popisu stavby mého XTREME. Po třech letech létání s JAKem 55 jsem se rozhodl,že je potřeba model nový a hlavně se zajímavějším pohonem. Volba proto padla na motor čtyřtaktní. Zvažoval jsem kubaturu nad 20cm3 SAITO nebo OSmax. Porovnáváním váhy, výkonu, vzhledu a usazením do modelu jsem vybral SAITO 30cm3 boxer. Teď mohu říci,že to byla velmi dobrá volba. I když se každý válec nastavuje samostatně,jeho seřízení je úplná hračka. Motor startuje na první protočení a běží bez jediného zaškytnutí. Díky dvěma protilehlým válcům je jeho chod vyvážený a bez větších vibrací. A vzhled? No prostě paráda….

Tak máme za sebou další závod pořádaný podle pravidel „RCEK“, dle kterých se létá také na Slovensku a v Maďarsku. Ze Slovenska k nám zavítala početná skupina závodníků a nazvat soutěž mezinárodní není vůbec přehnané.

Co mě těší nejvíce je fakt, že se potvrdily úvahy o tom, že když někdo vypne ve 30 sekundě, ostatní ho budou následovat. A takový někdo se našel prakticky v každé skupině. Počáteční výška se v drtivé většině letů blížila 250 metrům. Na druhou stranu je nutno podotknout, že se závod odehrával za přímo ideálních podmínek a taktizování bylo cestou k úspěchu.

Po delší odmlce vyrazila naše skupina na další ze soutěží, na klání RCEJ+RCEJ AC do Valašských Klobouků.

Prostředí místního letiště už dobře známe, přesto nás má vždy čím překvapit. Předpověď počasí hlásila polojasno, vítr 8-9m/s. To se vyplnilo s tím, že větřisko bylo neskutečně nárazové a vzduch turbulentní až běda.
Podepsalo se to na přistáních, které byly oříškem i pro nejostřílenější z nás a snad každý si veze domů alespoň jednu nulu za přistání. Taky nebyla nouze o rozbité modely, ať už ve vzduchu nebo hlavně při přistávacím manévru.

Závod byl rozdělen do dvou kategorií, RCEJ a RCEJ AC. Začíná to být trošku problém, protože až na pár jedinců se všichni zúčastňují obou kategorií.

Článek Honzy Kubici mě inspiroval k pořízení fotodokumentace letového parku, který jsem nafotil na soutěži ve Valašských Kloboukách. Omlouvám se všem, na které jsem nějakým nedopatřením zapoměl.
Chybí několik modelů, jejichž majitelé na soutěži nebyli.
Alespoň budeme moci za čas posoudit, kam se vývoj posunul!
Fotogalerie

Radim Barč