Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Po skončení soutěžní sezóny můžeme bilancovat, k tomu nám nejlépe poslouží celostátní žebříčky a přehled výkonů na jednotlivých soutěžích.
Vše najdete na Stoupáku!
Tady zmíním jen výsledky polaneckých borců. V kategorii RCEJ není kvalifikován nikdo.
V kategorii RCEK jsme v konkurenci 44 závodníků, kteří splnili kritéria pro zařazení do žebříčku dopadli takto:
3. Radim Barč
16. Ivo Kurečka
17. Franta Odehnal
18. Libor Kristian
Vynikající výsledky ke kterým všem gratuluji!!!
Pro lmk.polanka Radim Barč
Tak jsme zavřeli nebe!
Úvodem děkuji všem, kteří se jakýmkoliv způsobem podíleli na uspořádání akce.
Od konce prázdnin jsme debatovali, na kdy „zavíračku“ naplánovat. Dlouhodobá předpověď počasí slibovala na druhou polovinu října babí léto a tak padlo rozhodnutí na 17.10.
Předpověď nevyšla!
Na náš poslední letošní závod jsme vyrazili do blízké ciziny, na letiště v obci Horky u Žiliny.
Sestava tradiční- Barč, Kurečka, Kristian, Odehnal.
Jelikož bylo v kategorii F5J přihlášeno asi 30 pilotů a v malých outrunerech (RCEK) dokonce 42, rozhodnul pořadatel o posunutí začátku soutěže na 8:30hod. Myslím, že stojí za úvahu „standardizovat“ dřívější začátky soutěží vždy. Na vše je více času, pokud nás spaluje slunce, dříve mu unikneme, když je nehezky máme čas přečkat dešťovou přeháňku.
Tak jsem se konečně dostal k měření opadání Daidala.
Dnešní ráno sice nebylo ideální, už v 6:45hod při rozednění trošku foukalo, čekat déle jsem už ale nechtěl. Čas 6:50- 8:25hod, teplota 10°C, vítr odhadem 2-3m/s (anemometru je totiž dobře doma).
Stoupání trvalo vždy 20s a následoval kluz, do kterého jsem se snažil nezasahovat. S ohledem na vítr však byly korekce letu častější než bych si přál. Dosahovaná výška je 220-230m.
Zkoušel jsem kluz s odtokovou v „nule“, tak i se zakřivením.
Soutěžně létám již několik sezón, ale aby jediný model během pár měsíců zcela ovládl startovní listinu RCEK na moravském poli nepamatuju. Byly tady jisté náznaky, Siesta, Q10, vždy však šlo jen o jednotlivé kusy. Až letos Martin Bílek z fy. YPSI vypustil na oblohu model, který od první chvíle budil zaslouženou pozornost – Daidalos.
Začalo se rozpětím 1800mm které se postupně natáhlo na rovné dva metry. Konstrukce pěna-sklo již byla odzkoušena na F3K modelech téhož výrobce a tak technologii výroby má Martin dokonale zvládnutou. Na výběr jsou ocasní plochy klasického uspořádání nebo „motýl“, lomení křídla od jednoduchého V až po několikanásobné lomení.