Tak jak začít tentokrát. Soutěže RCEJ se podobají jako vejce vejci a není lehké pořád něco vymýšlet. Ale ne, tahle byla výjimečná a to tak, že velmi. 38 soutěžících a skvělé letové podmínky udělaly z této soutěže jeden z nejlepších závodů sezóny!

Krásné, snad až příliš slunečné počasí vytvořilo téměř shodné podmínky pro všechny, v každé rundě některý ze startujících maxima dosáhl a to velmi napomohlo „spravedlivosti“.
Z největší dálky k nám zavítal Luděk Novotný a pověst která ho předchází bezezbytku naplnil. K letům použil zcela odlišný model než většina soutěžících- motorizované házedlo. Startovní hmotnost tohohle stroje je 400g, rozměry asi každý zná. Stoupavost úctyhodná a letové vlastnosti pod jeho vedením excelentní. Úmyslně píšu pod vedením Luďka, protože se nedomnívám, že je to cesta pro všechny. Nevyhnuli jsme se ani haváriím, opravitelně poničil model Vláďa Čermák, totálkou skončil let Petra Kovaříka.

Druhý závod seriálu MIG CUP RCEJ byl naplánován na 31.8.08. Přivítalo nás krásné slunečné a bezvětrné počasí, které slibovalo nádherné letové zážitky. Teplota po ránu byla sice jen 6°C, ale později se vyšplhala až k dvacítce. Mrákoty se o nás pokoušely při pohledu na počet soutěžících, který dosáhl počtu 36. Po tomto zjištění vyhlásili pořadatelé závod jako tříkolový, bez škrtání nejhoršího výsledku. Toto rozhodnutí bylo možná předčasné, ale o tom později.
Startovalo se na čtyřech stanovištích a soutěž odsýpala víc než je zdrávo. Termika je ve Vsetíně asi zakázaný pojem. Aby piloti jmenovitě Havlík, Sohr, Šmehlík, Odehnal a jiní skvělí letci přistávali mezi třetí a pátou minutou zvykem opravdu nebývá! Vidět Ambrosii ve tři sta metrech a během dvou minut u přistávacího bodu je takové, no zvláštní. O vylétanosti jmenovaných snad nikdo nemůže pochybovat.

Po delší odmlce jsme v sobotu 23.8. vyrazili za další soutěží, tentokráte do Třebíče.
Medard sliboval zataženo, teplotu kolem 16°C a vítr o síle 8-10m/s. Vše se vyplnilo, jen vítr foukal v nárazech až 12m/s.
Na velmi hezkém letišti se nás sešlo v kategorii RCEJ pouhých třináct, další čtyři borci přijeli zápolit v kategorii RCEN. Pro pořadatele byla soutěž RCEJ premiérová, ale vše zvládli zcela profesionálně. Jediná, ale dosti podstatná chyba bylo vytyčení pouhých dvou startovišť.

Třicet dva startujících, to je konečný počet který se zúčastnil prvního dílu seriálu MigCup 2008. A to je dost!
Hned ze začátku musím pochválit organizátory soutěže, kteří i takový počet závodníků dokázali zkrotit. Soutěžící byli rozděleni do osmi rund po čtyřech a to znamenalo hóóódně dlouhý závod. Přípravný čas se vyhlašoval s dostatečným předstihem a start následující rundy byl odpískán do dvou minut po přistání posledního z rundy předešlé. I chroničtí nabíječi si uvědomili, že se na nikoho čekat nebude a případný start se odbude bez nich. Přes veškerou snahu pořadatelů o co nehladší průběh se závod protáhnul do čtvrté hodiny odpolední. A to přes to, že termika přála jen dvěma skupinám a ostatních šest přistávalo kolem šesté minuty.

21.6.2008 jsme ve trojici vyrazili zkusit štěstí v pro nás ne příliš známé kategorii RCEO.
V indiánském světě by jsme dostali přezdívku „ Ti, kteří přijeli do počtu“.

Že lehoučké speciály RCEJ nemůžou konkurovat větším a těžším letadlům nám je jasné, nicméně přistávat za méně než 40b. bychom opravdu neměli. Teda v našich rukách nemůžou konkurovat.

K vidění byla premiéra Ambrosie, za knyply stál Ivan Havlík a bylo znát, že jim to spolu půjde. Výška dosažená po minutě chodu čtyřstovky je 370 metrů, ano 370!!! Mig 400 6V,
4,5:1, Aeronaut 14/10, 8x GP1100.