Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Po delší odmlce vyrazila naše skupina na další ze soutěží, na klání RCEJ+RCEJ AC do Valašských Klobouků.
Prostředí místního letiště už dobře známe, přesto nás má vždy čím překvapit. Předpověď počasí hlásila polojasno, vítr 8-9m/s. To se vyplnilo s tím, že větřisko bylo neskutečně nárazové a vzduch turbulentní až běda.
Podepsalo se to na přistáních, které byly oříškem i pro nejostřílenější z nás a snad každý si veze domů alespoň jednu nulu za přistání. Taky nebyla nouze o rozbité modely, ať už ve vzduchu nebo hlavně při přistávacím manévru.
Závod byl rozdělen do dvou kategorií, RCEJ a RCEJ AC. Začíná to být trošku problém, protože až na pár jedinců se všichni zúčastňují obou kategorií.
Pokud by se závod konal v jiném odvětví sportu, byl by jistojistě vyhlášen za „mokrý“.
První dvě kola provázely soutěžící občasné přeháňky, ve třetím to byl trvalý a poměrně silný déšť. Déšť, ve kterém by mě ani nenapadlo vystrčit nos, natož hodit model vstříc olověným mrakům. Závod je ale závod a ten se přece nevzdává, obdiv patří všem kteří to nezabalili a rozhodli se třetí kolo odlétat. Na čtvrté kolo už síly nebyly a tak se tentokrát neškrtalo.
Na druhou stranu máme ověřeno se 100% jistotou, že systémy 2,4GHz fungují i v silném dešti na vzdálenost asi 500m zcela bez závad.
Jak začít tentokrát. Je pro mě stále těžší popisovat naše soutěže tak, abych se neustále neopakoval. Výzva kolegům o pomoc však nepadla úrodnou půdu, proto to musíte se mnou vydržet i nadále.
13.6. jsme se přihlásili na soutěž do Valašských Klobouků a tak nás čekalo asi 100km cesty, které jsme využili k debatě o posledních technických novinkách a jejich zavedení v praxi. Po příjezdu na místo určení nás přivítal pan Vlček vynikající slivovicí, která pomůže tělu při aklimatizaci na horskou teplotu.
Dlouho jsme přemýšleli, jestli soutěž nepřeložit na pozdější termín, předpověď počasí totiž byla velmi špatná. Nakonec se risk vyplatil a kromě několika jednotlivých kapek nepadalo z nebe nic! Přihlášeno bylo 22 modelářů a 21 z nich se na letiště v Polance dostavilo, skvělé!
Pouze po jednom byli přítomní žák a junior a proto byly jejich výsledky zařazeny do absolutního pořadí.
Při nástupu byli soutěžící seznámeni s navrhovanými pravidly RCEK podle kterých se celá soutěž odehrávala. V 9:30hod, přesně podle plánu, se začalo závodit .
30.5. byl dalším RCEx dnem, který jsme zařadili do našeho kalendáře. Přes příšernou předpověď počasí a za silného deště jsme vyrazili směr Hranice. Původně nás mělo jet pět, dva to však vzdali a jak se ukázalo později, udělali velkou chybu.
Po příjezdu do Hranic přestalo pršet a začalo lít jako z konve! Téměř tři hodiny čekání jsme si krátili sledováním filmu a modlením se za lepší počasí. Kolem jedenácté hodiny se to stalo, přestalo pršet, obloha se protrhala a vysvitlo slunce.
Konečně se mohlo začít soutěžit, deset lidí létalo klasické RCEJ a deset létalo se střídavými motory podle pravidel RCEJ.