Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Tak máme soutěž RCEK pořádanou našim klubem za sebou a můžu předeslat, povedlo se!
Ještě v sobotu jsme provedli poslední úpravy značně rozmáčené příjezdové cesty, aby milí hosté v pořádku dorazili a nebylo nutné tahat auta z pole traktorem. Přijeli všichni přihlášení a to je moc dobře.
Příprava technického zázemí nepřinesla žádná nepříjemná překvapení, ozvučení i software šlapalo na první zapnutí a v nastoleném trendu vše pokračovalo po celý den.
Po delší soutěžní odmlce jsme opustili vodou sužovanou Ostravu a vydali se směrem k Olomouci.
Modelářský klub při SMTe Mariánské Údolí pořádal svoji první soutěž RCEK a tak byli všichni zvědaví, jak to dopadne. Můžu hned napsat, že i přes nepřízeň počasí odvedli pánové a dámy vynikající práci. I přes vytrvalé deště byla plocha perfektně připravena. Před občasnými přeháňkami nás a modely chránily připravené přístřešky.
Tak se nám po zimní přestávce roztáčí kolotoč soutěží RCEK a RCEJ i na Moravě.
V sobotu jsme se sešli ve Vsetíně k prvnímu dílu Valašské termiky. Počasí se po dlouhotrvajících deštích umoudřilo a připravilo nám slunečné, i když po ránu chladné ovzduší.
Byl vidět jednoznačný přechod na 2,4GHz technologii, z 28 soutěžících ji použilo 23 pilotů.
V motorech převládají oběžky s kV kolem 1800ot/min s vrtulemi 10/6, aku od 1000-1800mAh.
Valašská termika 2009 je za námi a můžeme tedy bilancovat. Hned v úvodu musím poděkovat pořadatelům za dobře odvedenou práci, připravili pro nás výtečný seriál tří závodů a myslím si, že se nenajde nikdo nespokojený s průběhem soutěží, o vlastních výkonech soutěžících nemluvím. Každý ze závodů nabídl něco jiného, v prvním klání se střídala neskutečná termika s ještě neskutečnějšími „klesáky“, druhý závod jsme odlétali v dešti a poslední byl krásnou tečkou za letošní sérií s přímo ideálním počasím, které se projevilo i na celkové náladě snad všech závodníků. Vše probíhalo v klidu, bez emocí, soupeři si nabízeli vzájemnou pomoc, prostě relax.
Tak máme za sebou další závod pořádaný podle pravidel „RCEK“, dle kterých se létá také na Slovensku a v Maďarsku. Ze Slovenska k nám zavítala početná skupina závodníků a nazvat soutěž mezinárodní není vůbec přehnané.
Co mě těší nejvíce je fakt, že se potvrdily úvahy o tom, že když někdo vypne ve 30 sekundě, ostatní ho budou následovat. A takový někdo se našel prakticky v každé skupině. Počáteční výška se v drtivé většině letů blížila 250 metrům. Na druhou stranu je nutno podotknout, že se závod odehrával za přímo ideálních podmínek a taktizování bylo cestou k úspěchu.