Ceny pro nejlepší.Datum 15.9.2007 si můžeme zapsat jako den absolutně nevhodný pro letecké modeláře, čtyřstovkáře zvlášť.

Ráno, po příjezdu do Hořic, sice foukalo, ale šlo to ještě ustát. Poté však někdo rozhněval Větrníka a začaly zlé časy.
První kolo se odlétalo celé, z druhého tři skupiny a ředitel soutěže tuto přerušil, pro vítr dosahující 12m/s, v nárazech i více.
Hodinová přestávka posloužila k debatě o případných změnách v pravidlech a k posilnění vynikajícím podkrkonošským gulášem. Nedohodlo se nic nového a tak pro příští sezónu zůstavají pravidla nezměněna. Se zajímavým návrhem přišel Ivan Hořejší, chtěl omezit rozpětí křídel na dva metry. Takové křídlo se totiž dá postavit všemi technologiemi a případný celokompozit nebude v takové výhodě. 2,5metrové štíhlé křídlo postavit klasicky nejde a soutěž se stane obětí peněz. Řeči, že pokrok zastavit nejde a stejně to tak dopadne bych nerad komentoval. Zastávají ho hlavně ti, kteří tuto kategorii buď nelétají vůbec, nebo jen okrajově, ale o to víc mají potřebu se ke všemu vyjadřovat. Návh neprošel a je to možná chyba, které budeme za dva roky litovat.

Copak nám to přinese.: V tuto chvíli jsme měli trošičku obavy!Předpověď počasí nám tentokráte nakloněna nebyla, my však doufali v zázrak. Nestal se. Sobotní ráno bylo uplakané a obloha zatažená na čtrnáct dní. Liják střídal mrholení a naopak.

Během chvíle jsme připravili letovou plochu, ozvučení letiště i bufet a schovaní ve stanech a pod deštníky čekali na příznivější počasí. Již v pátek večer dorazili kluci z Nové Paky, kteří noc strávili pod stany na letišti. Ráno dojeli Hořičtí, Valaši a zbytek startujících. Celkový počet pilotů se zastavil na čísle 26 a to je slušné. V půl jedenácté pršet přestalo a my začali závodit.

Objevilo se několik nových modelů, předně bych se zmínil o Siestě (Top model). Je to stavebnice určená právě pro kategorii RCEJ, ovládána je výškovka, směrovka a celá odtokovka. Létá znamenitě. Jarda Šmehlík přivezl celokompozitový brus, který jsme ale v akci neviděli. Velmi hezký model postavil Zdeněk Klečka. Jeho žluťásek má ovládány křidélka a plovoucí výškovku i směrovku. Nebezpečný soupeř.

5.a 6.7. jsou volné dny a toho chtěli někteří členové našeho klubu využít k létání.

Předpověď počasí však nebyla k našemu koníčku příznivá. Rosničky slibovaly vítr 10m/s a ten se opravdu dostavil ve své plné síle. Volba byla jasná, musíme najít vhodný svah k plachtění. Z vytipovaných kopců jsme zvolili Raduň a myslím, že to nebyla chyba. Příjezd až ke startovišti, nikde žádné překážky a skryté kameny. Vyzkoušeli jsme "čtyřstovky" i kompozitové brusy a zjištění je jednoznačné, létat se dá i v takovém vichru s čímkoliv. Nejsme žádní svahoví specialisté a přesto jsme si parádně zalétali.

Pro lmk.polanka Radim Barč

Na letišti v Kloboukách nás přivítalo letos nejhorší počasí. Vzít si kraťasy byl omyl, který mrzel ještě v poledne. 15°C a nárazy větru o síle až 7m/s, občas déšť. Soutěž začala s mírným zpožděním v deset hodin. Alespoň se trochu oteplilo. Déšť ustal a kolem dvanácté hodiny se o slovo přihlásilo i sluníčko. Veliký problém dělalo soutěžícím přistání. Na kopcovitý terén nejsou zvyklí a body za přistání podle toho vypadaly.

O krásné ceny se postarali sponzoři soutěže, firmy Mega a Alfa Model.

Konečné pořadí:
1.Lumír Němec LMK Polanka
2.Lumír Honěk NH Ostrava
3.Jaroslav Šmehlík LMK Zbyslavice

9. června 2007 se na Letišti na Fialové louce uskutečnil 7. ročník soutěže ostravských elektrokluzáků kategorie RCEJ.

Přivítal nás krásný slunečný den, bezvětří, jen občas se pro osvěžení soutěžících zvedl mírný vánek. Teploměr atakoval třicítku a tak každý hledal svůj kousek stínu.

Po přivítání soutěžících, kterých se tentokrát sjelo dvacet (konečně přijeli i přátelé z Valašských Klobouků a Prahy), zavelel ředitel soutěže Rudolf Kanclíř k nástupu, na kterém jsme si ujasnili pravidla a proběhlo rozdělení do letových skupin.

Průběh soutěže:

1. kolo:
A mohlo se začít závodit. Hned na začátku nás potkala nepříjemnost, těsně po startu narazil neovladatelný větroň Jardy Šmehlíka prudce do země, jen několik metrů od spásného lánu obilí.Už nezjistíme jestli se jednalo o technickou závadu, nebo nějaké rádiové rušení. Začátek se nevyvedl ani Františkovi Odehnalovi, který svůj stroj důkladně před startem nezkontroloval a se ztichlým motorem nereagujícím na žádné pokusy o uvedení do chodu, nedostal svůj větroň vůbec do vzduchu.

2. kolo:
O vzrušení ve druhém kole se postaral opět Jarda Šmehlík. Během náletu na přistání došlo u jeho stroje k naprosto nečekanému spuštění motoru a potlačení výškovky, i jeho druhý větroň skončil velmi tvrdě na letištní ploše. Jarda ale nezahodil flintu do žita, jeden eroplán opravil a soutěž i přes veškeré útrapy dokončil!