Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
7:00 a na ploše jsou všichni členové realizačního týmu, teda téměř všichni. Budujeme zázemí a vítáme první soutěžící, následuje nástup a do startu prvního kola zbývají minuty. Na poslední chvíli přijíždí David, rychlá sborka, poklus k bodu a start!
Termínová kolize s F5J v Holíči zapříčinila neúčast klanu Malčíků, ale o to větší je nasazení ostatních, chytit šanci za pačesy chtějí všichni.
Počasí panuje takové všelijaké, mírný větřík s občasným poryvem, jasno, polojasno, zataženo,termika nikterak výrazná ale žádné totální propadáky.
Máme první přeborníky kategorie RCEV!
Ale popořádku. Domluvil se pronájem polního letiště v Trnávce, pojízdný bufet a toaleta. Koupily se poháry, zajistilo ozvučení, centrála i počítačové vybavení. Spočítaly se celkové náklady a ty se podělily předpokládaným počtem startujících. Při 25 pilotech bychom byli v haléřovém plusu. Přijelo nás jen 19. Při prezentaci jsme se přesto setkali s názorem, že je to drahota (300Kč). Není přátelé, opravdu není!
Hodnotné ceny poskytly firmy Aerobtec a Hořejší, velmi děkujeme.
Slunečník ráno zavítal na dinosauří plochu a vydržel s námi po celý den, to Větrník jen občas nakouknul! Kde byl Mrakomor netuším! Oficiální zpráva zní: 32°C, ráno bezvětří, později proměnlivý vítr do 3 m/s.
Osmnáct známých tváří, mezi nimi navrátilec Ivan Havlík. A poprvé nás ve Slezsku navštívil Petr Nehera.
Tři skupiny v kole jsou jistotou, že se nebudete nudit když bude samoměření, nebo plocha plná časoměřičů. Je to opravdu téměř jedno.
Hned v prvních letech zavěsil své éro na strom Pavel Kovařík,
Po roční pauze jsme opět zavítali do Hranic.
25 přihlášených je dosavadní rekord kategorie RCEV, počet chyb kterých jsem se v soutěži dopustil je zase rekord můj.
Nebe bez mráčku, mírný větřík a teplo, či horko nás provázelo po celý den. Termika byla, ne že ne, jen se mi dařilo se jí vyhýbat a to dokonale. Pokud nenosilo celé nebe, neměl jsem šanci. Naštěstí byli na místě borci, kterým se dalo tleskat ve stoje.
Výborně létali oba hoši z Čech, pánové Kubica a Dušek, Petr navíc předvedl bleskovou opravu svého modelu poškozeného hned dvakrát, při "přistání" a potom při opravě. Navíc nám vyfoukli dvě místa ve finále!
Tentokrát jsme začali násedem, nebo jak se jmenuje nástup při kterém se sedí :-).
Soutěžící byli seznámení s programem, organizací a poprvé na Moravě s funkcí surerrozhodčího.
Při samoměření dobrá pojistka, není to nic nového, ale kdyby někdo nevěděl, tak pověřená osoba si tajně před letem vybere jednoho pilota a toho měří. Při odevzdání kartičky se porovnají naměřené časy a odečtená hodnota z výškoměru. „Novinka“ byla přijata s nadšením.
Pro značně omezený prostor našeho plácku byl bufet (pouze čaj a kafe) řešen samoobsluhou.