Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Modrá obloha bez mráčku, vánek do 3 m/s a horko nás přivítalo na Hranické soutěži malých výškoměrů RCEV. Po našem příjezdu už pořadatelský tým jen dokončoval přípravy a po několika zkušebních letech jsme zváni na před soutěžní brífink, kde se dozvídáme vytyčení letového koridoru, počet letových kol a nakonec dostáváme rozpis letů.
Do prvního kola zbývají vteřiny, nervozita stoupá, zazní gong a jde se na to. Vypínací výšky jsou různé,
každopádně pohoda z ranních testovacích skoků je pryč a bojuje se o každý metr.
Registruju staronové tváře a taky některé modely vidím poprvé,
.
Přadatel: LMK Polanka
Číslo soutěže: 691
Datum konání:27.6.2015
Místo konání: Modelářská plocha LMK Polanka, 49°46´17.773"N, 18°9´34.301"E
Příjezd: Cesta k letišti.
Kategorie: RCEV
Pravidla: dle Sportovního řádu SMČR 2015
První ze tří soutěží v Polance je za námi.
Zkusili jsme jinak uspořádat letovou plochu a myslím, že se to vyplatilo. Tradiční organizátoři pánové Stryk, Osoba a Vyležík vše zvládají s přehledem. My ostatní se můžeme soustředit jen na své výkony.
Předpověď počasí vyšla na 100%, polojasno s větrem 4-6 m/s, kolem druhé odpoledne pár kapek které ani nestojí za řeč.
Start prvního kola byl proti plánu zpožděn jen o pět minut a věřím, že příště již David vstane včas!
Mám začít o F5J, RCEV, nebo opět a znovu vyzdvihnout práci Potůčků a Malčíků?
Začnu poděkováním, oni si to zaslouží. Děkuji za fantastickou soutěž, neméně kvalitní grilované speciality a celkový servis. Díky, díky, díky!!!
Dorazil jsem až v sobotu po obědě a tak stihnul jen závěrečná kola a finále F5J. Za ideálních podmínek vykružovaly tyhle orchideje každou nulku. Některé stroje už mají jen lehce nad 1200g, kdo si tipne, kde je hranice? Létají však krásně a když se spojí s dobrým pilotem, je na co koukat.
Předpověď počasí nebyla příjemná, z dvanácti přihlášených dorazilo deset!
Ani těch dvanáct by nebyl žádný zázrak, ale deset je na pováženou.
Počasí- pro někoho super, pro jiné peklo. Polojasno s proměnlivým větrem, kde silný stoupák jen těsně míjí množství klesáků. Před posledním letem přišla bouřka, trvala jen asi 30 minut a tak se soutěž odlétala celá, šest kol bez finále.
Výkony- jemně řečeno, k zamyšlení. Vypínací výšky připomínaly spíše RCEK než výškoměry. Když jsem na svém výškoměru viděl poprvé 230m zamrazilo mě, podruhé se mi už chtělo blít.