Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
V pátek ohlášeno zrušení víkendového programu, v neděli večer umořeni horkem, ale naprosto vylétáni.
Na sobotní soutěž létanou dle pravidel RCEK, se sešlo pouze 8 pilotů. V neděli na soutěž pořádanou dle pravidel zveřejněných na stoupak.cz (malé výškoměry či RCE100, nebo nevím jak)jedenáct. Není to mnoho, ale na časový pres, ve kterém se vše muselo zorganizovat a svolat slušný počet.
Parádní letové podmínky, které panovaly po celý víkend umožňovaly těm odvážnějším z nás, předvádět termické létání v tom pravém slova smyslu.
V pátek ráno se Hraničtí kolegové rozhodli zrušit největší moravskou RCEK akci. Dvoudenku, na kterou se vždy velmi těším a myslím, že nejsem sám.
Nastala otázka co s tím. Volno v práci i u manželek či přítelkyň vyřízeno, škoda ho nevyužít.
Rozhodli jsme se tedy s Alešem převzít pořadatelskou zodpovědnost a soutěž přesunout na Dino letiště u Orlové. Upozornění jsme okamžitě umístili na stoupak.cz a obvolali známé, na které máme kontakt.
Ráno v sedm začal budovat tým Krátký- Barč zázemí pro letuchtivé spolubojovníky.
Když nás ale i v půl deváté bylo jen osm,
Úvodem musím poděkovat, poděkovat všem, kteří to i přes nepřízeň počasí nevzdali a pomohli uspořádat naší soutěž. Děkuji obsluze PC, spíkrovi, časoměřičům, Lucce v bufetu. Poděkování patří i sponzorům, firmám Jeti model, Elektromont Brno, Lixus technik a PV model. Zajistili hodnotné ceny pro všechny účastníky soutěže. Díky!
Na plochu jsem dorazil v 6:30 a pršelo, hodně. Postupně dorazili i ostatní a padlo první rozhodnutí, vybudovat zázemí i přes vydatný déšť.
Někteří piloti volali, jestli se soutěž vůbec koná, jiní přijeli a společně jsme doufali v zázrak. Proběhlo důsledné školení časoměřičů, ustanovení jury a odzkoušení veškeré techniky.
Tak nevím, letos třetí soutěž a opět počasí na draka. Na Trnávce zima, v Polance vichr a dnes na Dinu mírný, ale celodenní déšť. Přiznejte se kluci, kdo zlobil!?!?
Co mě naopak potěšilo bylo to, že nikdo nebrblal ( ani Petr ne ) a lítalo se přesně podle instrukcí ředitele soutěže.
Hned z rána předvedl rychlostní rekord Ivo Kurečka, kterému nešel vypnout motor. Nezbylo nic jiného, než se pokusit vypnout a zapnout vysílač. Vypnout šel, zapnout už nikoliv. Vysílač hlásil „motor poloze ON“, takže chyba byla asi v přepínači. Vzorně nastavený fail save ale navedl model k hladkému přistání asi 300m od letiště! Tady se pečlivé nastavení vyplatilo!
21 pilotů, to jsme opravdu nečekali. Odhady byly podstatně skromnější. Takže zájem tu zatím je.
Co nám moc nepřeje, je počasí. Nárazy větru přes 11m/s a dešťová přeháňka naštěstí odradila jen jednoho pilota.
Na nástupu jsme si ujasnili pravidla. Létáme podle pravidel F5J s těmito výjimkami, pro nás klasické uspořádání přistávacích bodů a starty i přistání bez určení směru. Pět základních kol, jedno sedmičlenné finále, jinak snad bylo dodrženo vše.
Zvuk, počítač i nové hodiny z dílny Dino klubu fungovaly hned napoprvé, SORG nás rozdělil do tří skupin po sedmi a vše klapalo,