21 pilotů, to jsme opravdu nečekali. Odhady byly podstatně skromnější. Takže zájem tu zatím je.

Co nám moc nepřeje, je počasí. Nárazy větru přes 11m/s a dešťová přeháňka naštěstí odradila jen jednoho pilota.

Na nástupu jsme si ujasnili pravidla. Létáme podle pravidel F5J s těmito výjimkami, pro nás klasické uspořádání přistávacích bodů a starty i přistání bez určení směru. Pět základních kol, jedno sedmičlenné finále, jinak snad bylo dodrženo vše.

Zvuk, počítač i nové hodiny z dílny Dino klubu fungovaly hned napoprvé, SORG nás rozdělil do tří skupin po sedmi a vše klapalo, na takovou hurá akci, překvapivě hladce.

Kromě Malča teamu to bylo pro všechny prakticky poprvé, zkoušelo se jak vysoko ještě ano, co už je příliš, že přistávat za 0 není i při padesáti bodovém ohodnocení vhodné.
Podmínky byly opravdu špatné a nalétat maximum byl oříšek pro všechny, bodové rozdíly šílené a na finále stačilo neztratit více než 550 bodů, neuvěřitelné.

Podívat se přijeli i pánové Reichard a Bílek. Snad jsme je svými výkony neodradili od dalšího vývoje :-).

Celou výsledkovou listinu najdete na stoupáku a tak napíšu jen výsledky finále:

1. Míra Prašivka
2. Zdeňa Malčík
3. Franta Odehnal
4. Radek Malčík
5. Petr Grumann
6. Petr Slezák
7. Martin Drápal

Po odlétané soutěži přišly na řadu plnokrevníci F5J. Měl jsem tu čest pilotovat Storka Zdeňka Malčíka a musím uznat, že je to opravdu jiný sport. Letí, krouží, majestátný pohyb vzduchem…

Ale o tom to včera nebylo, 100“ jsou určitě životaschopné, zajímavé a jak vše dopadne, ukáže až čas. Sám za sebe bych jim šanci dal.

Fotky.

Pro lmk.polanka Radim Barč