Modelářský rok je po soutěžní stránce za námi a tak je čas bilancovat. Musím předeslat, že jméno LMK Polanka je všude kde přijeli jeho zástupci, zapsáno velmi dobře.
Závodit jsme letos začali na našem domovském letišti 10. 6. Když budu mírný, napíšu – počasí nám nepřálo. Vítr odradil většinu „přespolních“ a tak se soutěž stala až na pár výjimek klubovou záležitostí. Všem nám vytřel zrak loňská naděje klubu Franta Odehnal (1389b.) Druhý skončil Petr Vyležík, třetí Ivo Kurečka, čtvrtý Radim Barč….
V sobotu 17. 6. jsme poprvé vyrazili za hranice kraje a jako první jsme v 8:00 hodin vstoupili na letiště ve Valašských Kloboukách. Jedná se o horské letiště v krásném prostředí. Z těchto závodů nemáme výsledkovou listinu, tak si jen vzpomínám, že zvítězil Ivo Kurečka. O dalším umístění našich hochů bych jen spekuloval.
Mezi valachy jsme k jejich velké radosti vyrazili ještě dvakrát. 24. 6. nás přivítalo velmi slunečné počasí s neuvěřitelnou termickou aktivitou, ale na začátku také rádiové rušení, které bylo přes různé kanály a dokonce obě pásma. V blízkosti letiště se konala automobilová soutěž, které pořadatel rušení připisoval. Nutno dodat, že nikdy předtím ani potom se rušení na “Valachách“ nevyskytlo! Odneslo to několik letadel, bohužel i moje. Naštěstí s sebou vozím éra dvě. Soutěž se létala po dohodě závodníků na pět kol. Zvítězil Radim Barč (2495b.), třetí byl Ivo Kurečka, pátý Fero Odehnal, šestý Jarda Osoba.
31. 6. opět téměř bezvětří, slunečno, neskutečná pohoda. Domácí slivovička na přivítanou, koláčky k zakousnutí a jde se na to. Ve Valašských Kloboukách se nám daří a výsledky to potvrzují: První Franta Odehnal (1462b.), druhý Radim Barč, devátý Jarek Osoba. Na Valašsku je skutečně překrásně, není to daleko a tak si myslím, že příští rok můžeme vyrazit v ještě větším počtu.
O prázdninách jsme odpočívali a tak další soutěž byla až 2. 9. na letišti v Polance. Konečně jsme na svém letišti nemuseli vzdorovat silnému větru, ale hlavně soupeřům, kteří se tentokrát sjeli v hojném počtu. Zvítězit se však nikomu z našich závodníků nepodařilo. Krásné druhé místo vybojoval Péťa Vyležík (1734b.), čtvrtý Radim Barč, pátý Ivo Kurečka.
Sotva jsme stačili nabít baterky a už vyrážíme na zkušenou do Čech. 3. 9. se konala soutěž v Hořicích a tak ve čtyři ráno vyjíždíme na západ. Letiště v Hořicích je aeroklubácké, takže obrovská plocha bez jakýchkoliv překážek. Hned po příjezdu soutěžících jsme pochopili, že se čtyřstovkám v Čechách věnují poněkud více než na Moravě. Jsou velmi vylétaní a některé jejich modely jsou hodně zajímavé. Překvapení nám připravily výsledky. Na všech předešlých závodech, které jsme navštívili, stačilo 1800 bodů k prvnímu místu, tady mých 1904 bodů stačilo na páté a to s odřenýma ušima. Nemá smysl se na nic vymlouvat, podmínky měli všichni stejné, chce to trénovat a trénovat. Přistání za 80 bodů je prostě špatné přistání! Alespoň nás může těšit, že organizaci závodů má náš předseda zmáknutou lépe. Tak a výsledky: pátý Radim Barč (1904b.), devátý Petr Vyležík, desátý Lumír Němec, dvanáctý Ivo Kurečka.
Úmornou cestu do Čech jsme absolvovali znovu 24. 9. Nová Paka nás přivítala větrem, který se podobal tomu z naší jarní soutěže (8m/s). Když Péťa Vyležík odlétal první kolo za asi 330 bodů říkal, že hůř být nemůže. Bylo. Dvě minuty patnáct vteřin ve čtvrtém kole. Chytil suverénně nejsilnější klesák sezóny. Doufejme, že poslední. Po soutěži se konal brífink, kde jsme společně odsouhlasili pravidla, podle kterých by se mělo létat příští rok. A jak jsme dopadli? Čtvrtý Franta Odehnal (1752b.), pátý Radim Barč, devátý Lumír Němec, jedenáctý Ivo Kurečka, sedmnáctý Jarda Osoba a devatenáctý Petr Vyležík.
Takže závěrem: přes zimu nezahálet a připravovat se na další sezónu. Máme co obhajovat i dohánět!
Letu a hlavně přistání zdar!!!