Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Poslední srpnový víkend pořádáme již tradičně soutěž RCEV.
Nejinak to bylo letos.
Za krásného letního rána se nás sešlo všech patnáct přihlášených, dokonce i Radek Novotný přijel včas, na letos závěrečnou Polanskou soutěž.
Borci začali testovat vzduch a už v osm bylo nebe plné modelů. Kdyby Radek dodržel tradici a přijel pozdě jako vždy, nic by se nestalo. Takhle do jeho modelu narazil model jiný a jeho první éro bylo mimo hru. Nakonec se naštěstí oba modely opravily.
Nástup, určení Jury, šest kol, tři skupiny v kole... a tak dále.
V 9:05 startuje první runda za ideálního počasí, sluníčko, jen mírný větřík a občas trocha termiky. Idylické podmínky trvaly celá tři kola. Popravdě termiky mohlo být i trošku více, nalétat maximum snadné nebylo.
Od čtvrtého kola se zvedl vítr, průměr 6m/s s nárazy přes 10m/s. Podmínky se změnily dramaticky a plný čas s dobrým přistáním byl oříšek. Chvílemi se zdálo, že vítr utichá a po chvilce zase bere čepice z hlavy. Mezi koly byla vždy přestávka na zapsání výsledků které se zobrazovaly na monitoru a byly tak soutěžícím k dispozici od druhého kola až do konce soutěže. Toto řešení nemá chybu.
Malým problémem našich soutěží je chybějící bufet, víme o tom a snažíme se ho vyřešit. Tak zase bylo k dispozici pouze kafe a čaj formou samoobsluhy.
Modely byly k vidění tradiční, soutěžní premiéru si odbyl nový ZEN a kdybych se při čtvrtečním tréninku nesrazil ve vzduchu s Petrem, mohly být vidět nové ZENy dva. Snad ho brzy opraví!
Ve dvě po poledni je po všem, balíme a jedeme domů.
Všem děkuji za klidnou a pohodovou soutěž, zvláštní dík patří Mirkovi Strykovi a Jardovi Osobovi za organizaci.
Příští rok na viděnou v Polance!