Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Slunečník ráno zavítal na dinosauří plochu a vydržel s námi po celý den, to Větrník jen občas nakouknul! Kde byl Mrakomor netuším! Oficiální zpráva zní: 32°C, ráno bezvětří, později proměnlivý vítr do 3 m/s.
Osmnáct známých tváří, mezi nimi navrátilec Ivan Havlík. A poprvé nás ve Slezsku navštívil Petr Nehera.
Tři skupiny v kole jsou jistotou, že se nebudete nudit když bude samoměření, nebo plocha plná časoměřičů. Je to opravdu téměř jedno.
Hned v prvních letech zavěsil své éro na strom Pavel Kovařík, dostat letadlo dolů trvalo snad tři hodiny.
Aleš Krátký rád vyhlašuje speciální ceny pro pilota nejníže vypínajícího, přesně přistávajícího a podobné nesmysly (smajl). Já vyhlašuju cenu pro nejagresivněji létajícího kazisvěta. Vítězem se stává Aleš Krátký, Petrovi Malčíkovi při srážce prorazil křídlo i s nosníkem. Ke mně byl shovívavější, po srážce se mnou zůstal nosník neporušen.
Létalo se jako vždycky, nízko, vysoko, daleko, blízko, dlouho i nepříjemně krátce. Není umění vypínat v 80m, ale nalétat z té výšky maximum. Tady opět zářil Radek Malčík a některé soupeře tím přiváděl k šílenství.
Po odlétání pěti kol základní části byla vyhlášena přestávka na oběd, objednaná pizza dorazila včas a v pořádku.
Spočítaly se výsledky a do jediného finálového letu se nastoupilo v pořadí:
1. Radek Malčík (poprvé létající se ZENem)
2. Zdeněk Malčík
3. Radim Barč
4. Petr Kurjan
5. Franta Odehnal
6. Martin Vohralík
Na finále dorazila v plné síle popolední netermika a na výkonech se to okamžitě projevilo. Čtyři piloti ve finále opakovali a tak se na výsledky netrpělivě čekalo. Kdo čeká překvapení má opět smůlu.
1. Zdeněk Malčík
2. Radek Malčík
3. Radim Barč
4. Franta Odehnal
5. Petr Kurjan
6. Martin Vohralík
Příští víkend nás čeká přebor na Trnávce, tak neváhejte s přihlašováním.
Na viděnou za týden!
Radim Barč