Chtěl bych zareagovat na některé příspěvky, které se vyskytly v diskusi k novým pravidlům. Nedělám si nárok na to, že zde postihnu všechno, ale je to pokus.

Začnu tím jednodušším. Nejčastějším výkřikem bylo, že už zase máme další kategorii, že už jich máme celkově mnoho a co hlavně, že je to vlastně všechno na jedno brdo.

Tak pro pořádek. V elektroletu, pochopitelně v té oblasti, která nás zajímá, máme RCEN, RCEO, RCE7, RCEJ a nyní nová RCES. Takhle když se to napíše, tak to vypadá, že jich je opravdu hodně.
Ale. Už z principu vyřadím RCEN a RCEO, protože kdo jen trochu tuší o co jde, tak ví, že to je o něčem jiném. Jsou to „padací“ kategorie, kde jde o přistání. Dál nekomentuji.

RCE7 je jistě principielně skvělá kategorie, sám jsem se ji v devadesátých letech pokoušel lítat, ale odradila mě v té době potřeba Pletyho za cca 23000,-Kč a následně i potřeba dalšího přijímače pro měření motorového letu a nutnost použití selektovaných baterek. Mimochodem, některé věci platí i dnes plus velké pilotní umění a znalost počasí, pokud nechcete být za statisty. Omlouvám se skalním „sedmičkářům“ (je jich v republice kolem 10) pokud jsem něco nenapsal z dnešního pohledu úplně přesně.Čili shrnuto, opět je to o něčem jiném.

No a zbývá nám RCEJ. O té už nechci psát, jen podotknu, že asi 1000x jsem zdůrazňoval, že tady se nic nemění, tudíž ani kosmetické úpravy pravidel. Platí znění pro rok 2009, viz Sportovní řád 2009.

Tak a jsme u nové kategorie RCES. Nebudu rozebírat fakt dobrý názor, že jsme si my čtyři udělali kategorii pro sebe. Pokud by si dotyčný přečetl aspoň letem světem, že v základu se jedná o kompilát zahraničních zkušeností, a dále že to bylo navrhované ve spolupráci např. se Slovinci, tak je snad zřejmé, o co jde. Tím, že jsme jako první vůbec ten návrh dokončili a dali ho k dispozici, tak mně význam té poznámky opravdu uniká. Tím dostala diskuse na Wikipedii materiál, s kterým se dá dál pracovat a nemusí se stavět na zelené louce.
Opět pokolikáté, ale klidně znovu. Veškerá omezovací opatření (rozpětí, hmotnost a délka mot. letu) byla vedena snahou, aby se nelítaly nesmyslné výšky a pak, podle vzoru z jiných kategorií, se nepadalo dolů s tím, že možná vyjde přistání na bod. Záměrně to je nastavené tak, aby vypínací výška byla „tak akorát“ (cca 200 – 250m) a zbyl tam prostor pro předvedení pilotního umění.
Myslím si, že předchozí odstavec by si měli zapamatovat všichni, kteří argumentují lehoučkým speciálem s AC motorem, který hravě za 60s nastoupá přes 500m (ověřeno na našem letišti). O čem by to bylo? Na to si fakt nedovedu odpovědět.
Ještě poznámku k fixnímu motorovému letu (60 nebo 40s). Pokud jsem stoupal v RCEJ na motor a viděl jsem, že jsem ve stoupáku nebo že už to nevidím, tak jsem klidně vypnul a bylo. Nikdo mě nenutil, abych letěl motorově plných 60s. Samozřejmě to bylo moje riziko, také to nemuselo vyjít.

Dost často zmiňované výhrady k tomu, že se stávající vybavení a eroplány nebudou hodit, jsou opět nepodložené. Při zavedené velikosti modelů, např. RCEJ (rozpětí kolem 1800 – 2000mm a 8 článek) jde v případě plošného zatížení o cca stejné modely. To berte jako úlitbu, takové „ohledy“ nikdo na mezinárodním fóru nemá. Je to prostě nová kategorie se vším všudy.
Také se objevil názor, že jsme to měli oznámit dopředu, že se chystá tvorba nových pravidel. Chápu to, ale na to nemám jednoznačnou odpověď, protože prvotní impuls jsme dostali někdy koncem ledna a co hlavní, nejsme placení činovníci, všichni to děláme ve volném čase a také to nemuselo vyjít. Nevím, komu bychom se potom zodpovídali za vynaložené investice jako skupina dobrovolníků.

Na zmínku o tom, že přetahujeme soutěžící z jiných kategorií mohu odpovědět jen to, že volba je na každém z vás. Chceš, tak pojď, nechceš, tak lítej to, co doposud. Svobodné rozhodnutí snad každý zvládne. Ach jo, kdyby bylo všechno tak jednoduché jako toto.

Další poznámka k tomu, že se třeba na Slovensku létá podle jedněch pravidel a u nás podle čtvero. Dost oblíbený argument, ale o pravdivosti silně pochybuji.

Tak jen pro pořádek. Pouhým nahlédnutím do článku slovenských kolegů v RC modelech č. 3/2009 zjistíte, že se na Slovensku létají kategorie F5J, F5J/400 (ty letos s našimi specifikacemi pro AC motory) a dále mají společnou kategorii F5J Outrunner. A aby to bylo úplné, tak mají ještě seriálové soutěže v kategorii FXJ. Je potřeba ještě zmínit, že účast v uvedených kategoriích počítá cca s 25 – 30 lidmi. Takže další „argument“, nad kterým mohu mávnout rukou, protože je silně mimo.
A jen pro představu těch, kteří si myslí, že jsme neúměrně zatížili pořadatele tím, že po nich chceme, aby změřili někomu otáčky. Ocituji z mejlu p. ing. Palo Lišhaka, který je volně přístupný na stránkách http://www.rcex.cz/ . Posuďte sami, co je náročnost měření:

1. Možno to nevieš, u nás v klube sme vyskúšali F5J-open v oboch možných módoch - penalty aj handicap. Odmeral sa statický ťah (alebo otáčky s vrtulami Aeronaut) a hmotnosť modelu a vztiahol sa k štandardu 200W/1000g (čo je v podstate to isté ako 100W/500g .. teda typická S400 class). Tento “power koeficient” bol relatívne spravodlivým kľúčom pre stanovenie handicapu alebo penalizácie.

2. Vo variante “handicap mode” štartoval model s 200W/kg napríklad 30 s pred začiatkom meraného klzu, model 400W/kg 15 s, model 100W/kg 60 s….
Po vypnutí motorov na gong sa odmerala doba klzu… Vo variante “penalty mode” sa štartovalo normálne ako v F5J alebo F3J. Doba chodu motora bola neobmedzená (motorový knipel spúšťal stopky). Od celkovej doby letu sa neodpočítal celkový čas chodu motora, ale jeho súčin s “power koeficientom”. Štandardný model (200W/kg) odpočítaval toľko bodov, koľko bolo sekúnd, “brutal” 400W/kg odpočítaval dvojnásobok, “soft” 100W/kg polovicu doby chodu motora… atď. Organizačne sa to zvládnuť dalo, lebo excelová tabuľka si s tým poradila okamžite po zmeraní chcarakteristík… Ale niektorým príliš ambicióznym súťažiacim prekážalo, že ich investícia do brutálneho pohonu neprináša očakávané výhody… Po asi 6-7 regionálnych súťažiach sme to u nás radšej zabalili. Získané poznatky som odstúpil chalanom v Španielsku a Austrálii, kde takto poletujú k všeobecnej spokojnosti. Ešte aj merač ťahu som pre nich navrhol, ale v našich končinách som to vzdal.

Tak co, ještě si stále myslíte, že jsou naši pořadatelé neúměrně zatíženi?
Vidím, že se můj text neúměrně natáhnul, takže končím.
Přeci jenom jednu perličku nakonec. Nechápu to, ale představte si, že v zahraničních materiálech není nikde zmínka o tom, že by někdo řešil nebo dokonce dělal protiopatření kvůli švindlování. Jsou to zvláštní lidi, fakt jim nerozumím.

Děkuji vám za pozornost. Jiří Veselovský LMK Praha 213.