Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Lépe to nejde! Počasí, organizace, sportovní výkony, vše za jedna. Pro mě vrchol soutěžní sezóny 2014.
V pátek v 15:00 zapřaháme přívěs a ve dvojici s Liborem nabíráme směr Dub nad Moravou. V 16:30 jsme na místě, ustavujeme bydlení, stavíme stan a pomalu se rozkoukáváme po neznámém okolí. Přijíždějí další nedočkavci a kemp se začíná naplňovat, vše pod přísným dohledem Radka Malčíka. Pan ředitel doráží posléze, chvíli váhá, ale nakonec vše schválí. Ufff.
Dáváme pár testovacích letů a už jsme svoláni na přivítací párty. Gril žhne a nabízí jednu lahůdku za druhou. Probíráme vše možné i nemožné, prostě moudře hovoříme. Sedím vedle stryca Petra a až ráno zjišťuji, že mě ti kluci porážejí ve všem. Hlava bolí.
Je sobota a pan ředitel svolává nástup. Do kategorie F5J se nás s malým érem přihlásilo asi pět. Lepší přípravu na zítřejší RCEV mít nemůžeme. Od prvního kola je vidět, že se jedná o jiný level. Nádherná éra, špičkoví piloti, výkony při ktrých se tají dech.
Když už nejde nervozita vydržet, vydáme se na tu kratší, tu delší procházku. Tlak i tep klesne a jsme připraveni na další let. Při samoměření není času nazbyt a vše utíká rychle.
Jsme po obědě a ke třem finálovým letům nastupují tito borci v pořadí:
1. Petr Malčík
2. Vlasta Vostřel
3. Radek Malčík
4. Pavel Svoboda
5. Věnek Beran
6. Aleš Krátký
7. Marko Gala
8. Luboš Pospíšil
Šanci podívat se do finále mi dal Aleš, který si mě vybral za pomocníka.
Chlapci vypínají od 16- 82m a začíná úžasné představení. Několik pilotů si místo zvýšeného výkonu motor omylem vypíná a připraví se tak o dobrý výsledek.
Máme dolétáno odevzdáme kartičku a jdeme čekat na ortel, následuje nástup a vyhlášení výsledků.
Vítězem se stává Vlastimil Vostřel. Druhý Pavel Svoboda ztrácí po přepočtu 0,76 bodu, třetí Aleš Krátký 1,3 bodu.
Děkuji za ukázku, jak se to má dělat.
Za zmínku stojí i výkon Petra Duška který i s malým modelem jen těsně nepostoupil do finále.
Polanečtí dopadli takto: 11. Petr Slezák, 12. Jirka Kremer, 16. Radim Barč, 28. Libor Kristian.
Nastává večer a jsme opět svoláni na sobotní večírek. Čekají nás další grilované speciality a spousta jiných pochutin. K diskusi je toho více než včera a nemít ráno povinnosti, kdo ví jak by to dopadlo. Po probuzení a opláchnutí zjišťuji, že opět vypadám nejhůře ze všech.
Je na řadě moje hlavní kategorie a tak se zaťatými zuby mašíruju na nástup.
Začínáme. Kolo střídá kolo a na výsledkové listině jsou vidět nebývalé změny. Propad o 14 míst, posun o 10 míst nahoru a tak pořád dokola. Nelze srovnávat atraktivitu RCEV a F5J, ale i v malých bylo na co koukat a lidi to evidentně baví.
Po přistání poslední skupiny odkládáme nádobíčko a nervózně čekáme na výsledky. Vše je spočítáno a k finále nastupují tito piloti v pořadí:
1. Radim Barč
2. Petr Dušek
3. Petr Malčík
4. Radek Malčík
5. Petr Slezák
6. Martin Vohralík
7. Luboš Sedlář
8. Kamil Kičmer
V RCEV se letí dva finálové lety a už v prvním se vlastní hloupostí připravuji o dobrý výsledek. Rivalita Malča teamu v druhém finále otevřela cestu na stupně vítězů ostatním. Nejlepší taktiku v obou letech předvedli a poháry si zaslouženě odvážejí:
1. Petr Dušek
2. Petr Slezák
3. Petr Malčík
Petr kam dohlédneš!
Sezóna je za námi a toto byla více než důstojná tečka. Balíme, loučíme se a znaveni vyrážíme k domovům.
Za vše ještě jednou děkuji všem, kteří se podíleli na tomto fantastickém víkendu.