Že nejsem jediným bláznem v klubu jsem se dozvěděl v úterý 8.5., kdy mě po prudkém děšti a za větru připomínajícím orkán na letišti vítal již prokřehlý Petr Vyležík. Než jsem vybalil nádobíčko přijel Ivo Kurečka a po něm ještě Lumír Němec. Chvála bláznovství!

Sílu větru poznáváme podle toho, jestli nám z hlavy sfoukne kšiltovku, pokud ano, je silný a dá se létat jen s vypětím všech sil. V úterý sfoukával čepice kšiltem dozadu!

Nicméně několik letů jsme uskutečnili, takže to stálo za to. Myslím, že jsme jediným klubem v republice, který může vyhlásit Rozbíječe roku už začátkem května. Ivo Kurečka má letos neskutečnou smůlu a prakticky po každém létání má co opravovat. Pokud potřebujete přesně namíchat epoxy, nemůžete se obrátit na povolanějšího! Snad to byly jeho letošní poslední trosky.

Vítr se neuklidňoval ani k večeru, tak jsme sbalili svých pár švestek a vydali se domů. Příště nechť je počasí přívětivější.

Několik obrázků