Tak máme soutěž RCEK pořádanou našim klubem za sebou a můžu předeslat, povedlo se!

Ještě v sobotu jsme provedli poslední úpravy značně rozmáčené příjezdové cesty, aby milí hosté v pořádku dorazili a nebylo nutné tahat auta z pole traktorem. Přijeli všichni přihlášení a to je moc dobře.

Příprava technického zázemí nepřinesla žádná nepříjemná překvapení, ozvučení i software šlapalo na první zapnutí a v nastoleném trendu vše pokračovalo po celý den.

Soutěž byla vypsána na čtyři základní kola bez škrtacího letu a jedno patnáctiminutové finále. To se některým soutěžícím moc nelíbilo, ale jury neobměkčili a to je dobře. Pokud je vše v souladu s pravidly, měli by to akceptovat, podmínky mají všichni stejné, výsledky se přepočítavají na vítěze rundy a na rozlosování si někdo bude stěžovat vždy. Přesně v 8:45 byl nástup, kde se upřesnila pravidla a těsně po deváté se začalo závodit.
Při nástupu, když se probíraly okolnosti případného opakovacího letu, jsem při očekávaných podmínkách řekl, že dnes stejně nikdo opakovat nebude. Hluboce jsem se mýlil a druhých startů bylo více než dost. Přistávat v 9:59 bylo spíše výjimkou.

Na chvíli se vrátím k pravidlům ( NEADRESNĚ, jen pro vysvětlení dané situace ). Soutěžící má nárok na opakovací let v případě, že se jeho model během přistávacího manévru střetne s cizím časoměřičem, nebo jiným soutěžícím, který mu svojí neopatrností vstoupí do dráhy letu. Trefení se do soupeře stojícího na svém startovišti opakovací let rozhodně neznamená. Znovu podotýkám, že to píšu jen pro vysvětlení pravidel.

Po delší odmlce se mezi námi objevil Ivan Havlík, vyzbrojený novou Q11 a ačkoliv má model teprve dva dny, na jeho výkonech se to neprojevilo. Ke Q11 ještě můžu dodat, že je to v současné době nejlépe stoupající model na moravském poli. Taky motor Dualsky 1770kV se jeví více než dobře. Kolegové na Slovensku již začali používat motory AXI s kV přes 2000, ale tady mi schází přímé porovnání.

Po základní části nám Alešův soft nabídnul tyto výsledky:

1. Ivo Kurečka ( moje konstrukce )
2. Radim Barč ( Scorpion )
3. Ivan Havlík ( Q11 )
4. Radek Sohr ( vlastní konstrukce )
5. Zdeněk Malčík ( Q11 )

A finále? Trápení, trápení, trápení. Termika kdoví kde a tak na vítězství stačil čas 8:46. Jen podotýkám, že moje počáteční výška jistě překročila hranici 300m a k nalezení alespoň trošku slušného vzduchu bylo potřeba nalétat světa kraj. Finálové výsledky jsou zde:

1. Radim Barč ( LMK Polanka, Scorpion )
2. Ivan Havlík ( LMK Paskov, Q11 )
3. Zdeněk Malčík ( SMTe Mariánské Údolí, Q11 )
4. Ivo Kurečka ( LMK Polanka, vlastní )
5. Radek Sohr ( LMK Hranice, vlastní )

Pořadí "modelů" po základní části:

1. Vlastní
2. Scorpion
3. Q11
4. Vlastní
5. Q11
6. Vlastní
7. Daidalos
8. Elan
9. Vlastní
10. MiniCorado
11. Q11
12. ?
13. Vlastní
14. Daidalos
15. – 22. Vlastní

Závěrem musím velmi poděkovat všem časoměřičům, mistru zvuku, skvělé obsluze PC a v neposlední řadě holkám z bufetu, které se vzorně staraly o naplnění žaludků soutěžících, ať jídlem nebo pitím.

Ohromný dík patří také sponzorům, firmám:
JETIModel, Elektromont Brno, OBO-Bettermann, Lixus technik, Argos Elektro

Jen díky nim neodjížděl nikdo s prázdnou.

Celkové výsledky.

Fotogalerie.

Pro lmk.polanka Radim Barč