Přihlášení

Nejnovější foto

Mythos

Kdy a kde nás najdete?

Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.

V Polance F5J až do mraků …

Jak bývá letošní jaro pravidlem, celý týden jsme koukali z okna a do všech předpovědí počasí, mumlali mantry a doufali v malý zázrak, aby se naše Polanecká F5J soutěž uskutečnila a proběhla ke spokojenosti všech přihlášených. Naštěstí i přes páteční přívalový déšť v Ostravě se Polance mrak vyhnul a ráno jsme suchými koly dorazili na perfektně připravenou plochu a mohli začít pod velením Radima Barče stavět naši soutěž pro fandy F5J. Bylo pod mrakem a tak účastníci zájezdu přijížděli viditelně se smíšenými pocity jako že fakt to dnes vyjde? Ale vyšlo :)

Soutěž nemohla začít jinak než tradičním násedem s připomenutím základních pravidel směrem k letovým výškám, prostorům, směrům letů a dalším penalizacím. Byl představen superrozhodčí Mirek Stryk, který již tradičně dohlíží na korektnost samoměření. Přivítali jsme nové účastníky v naší kotlině a taky nováčka v soutěži F5J za což jsme všichni rádi. Ale pohledy všech průběžně směřovaly stále nahoru k neklidně vyhlížející obloze.

Jdeme na to a to opravdu až do mraků, což vzhledem k charakteru soutěže není moc zvykem. Modely už ve výšce nad 150m mizely v mracích a kdo se nebál zmizet více tak vítězil.
Okamžitě mne napadla reminescence na časy RCEK ale tady a teď? Termiky bylo pomálu a tak se padalo, čekalo a doufalo. Více méně se situace každým kolem výrazně lepšila a na tvářích pořadatelů a některých pilotů (byly i jiné důvody) se začala zračit tradiční radost ze soutěže a lepšícího se počasí. No byly i kola v pravdě veselé a pokud si někdo myslel, že teď to přišlo a další kolo už budou lítat nahoru i čepice tak nee a nee. Proměnlivé počasí a jarní vzduch všechny dokonale prověřil ze strategie a odhadu podmínek pro let. Byly vidět pěkné letové kousky, kdy se Aleš se svým Štorkem zachraňoval v několika metrech směrem do dolíku pod letištěm. Vzhledem k tomu, že od tama ještě nikdo nevystoupal zpět, jsem mu přestal věnovat pozornost. Chyba, za chvíli mi luplo za krkem když jsem hleděl nahoru kde je :) Cool !

Taky si s náma z vesela zahrával proměnlivý větřík a někdy to bylo před startem jako ve sněmovně: tak start doleva a přistáváme zprava, kde je vpravo ? Tak tedy start řepka a přes obilí přistání, moment aha tak změna, start směr obilí a… :-)) Nebylo to jednoduché a tak jsem musel jednomu nováčkovi, nebudu jmenovat tak jen A.K. vysvětlit že opravdu za přistání z druhé strany je bez výjimek zero = 0. No podmínky byly opravdu náročné a nejlépe je dlouho řešil jako již tradičně Radek Malčík. Po startu se vypařil někam k rybníku před stromy a zatím co všichni bojovali a padali nad plochou tak se koncem letového času pomalu přišoural poslušně zpět na letiště a bylo… za 1000. V posledních kolech se objevila konečně slunečná obloha a nemohlo být radostněji, kdybych se v posledním kole nepotkal právě s Radkem a ten mi připomenul, že ta teorie o tom být před soutěží čerstvý a nepřetrénovaný má ještě slabiny. Více méně větřík nám svou proměnlivostí ztrpčoval okamžiky přistání a tam hlavně někde leží mé ztracené body, díky kterým jsem skončil tzv. “před branami Stalingradu” (finále).

Po zapsání výsledků, vyhlášení finalistů a krátké pauze se šlo do finále. Počasí lepší a lepší, tak jsem si jej tedy užíval jako pomocník Kamila Kičmera na startovišti. A šlo to celkem fajn ale pak přišlo druhé kolo a co se to děje, teď to ještě nosilo i vrata! A začalo se padat a to i včetně toho co létá tam v dáli u lesa, R.M. Tak tedy poučeni z krizového vývoje jsme v posledním letu vystartovali na jistotu a vysoko, stačí jen doletět a o bedně je rozhodnuto. Hmm. Nestačilo… A tak se smál nakonec ten třetí, který i přes 0 za druhý let všem nakopal křídla a dostal se až na bednu. Na bednu se hlavně probojoval a hned nejvýše na 1. místo Petr Nehera, který stylem když se ti dva perou třetí se směje v pohodě všechny porazil. My jsme s Kamilem měli jen jednu tradiční konverzaci na téma která strana je ta levá a pravá kam měl správně letět a bylo po nadějích na top. Ovšem i druhé místo Kamila velmi potěšilo.

Tak tedy tramtadá

1. Petr Nehera
2. Kamil Kičmer
3. Radek Malčík

Vítězům sláva a gratulace, zúčastněným díky za krásné lety a doufáme že se zase příští rok v Polance na srazu “velkých ptáků” poměříme .

Díky všem a ahooj. Petr S.

Výsledková listina.

Fotky ze soutěže

Leteckomodelářský klub Polanka