Tak máme za sebou podstatnou část moravské RCEV sezóny.

IKARUS

V sobotu 18. června jsme se po delší odmlce sešli na polním letišti v Trnávce. Je škoda, že tak fantastická plocha se nachází v těsné blízkosti Mošnovského letiště. Tady by mohly probíhat akce!

Plocha parádní, počasí výtečné, piloti nažhavení, pořadatelé precizní, co si můžeme více přát.
Prezentace, nástup, brblání nad losem a začíná tradiční koloběh létání, měření, krátkého odpočinku a zase létání nebo měření. Podmínky panovaly klasicky letošní, žádná pohodička ale boj o každý metřík výšky a decimetr při přistání.

O důležitosti rozpočtu se přesvědčil Jarda Šmehlík, který přistál do vzrostlé řepky. 40 metrů k modelu a zpátky trvalo snad půl hodiny. Štěstí, že na model bylo stále vidět.

Pořadatelský tým pod vedením Kamila Kičmera šlapal jako hodinky, každý přesně věděl co se od něj očekává, technika taky nezlobila a když přidám skvělé párky a kafe v ceně startovného, můžu jen chválit a děkovat!

K vlastnímu létání jen krátce, potřebujeme tady více Novotných. Radkův styl a taktika pilotáže je příkladná a nic vás neposune dále tak, jako dostat na prdel o parník. Koncem srpna by ještě jedna služebka bodla pane Novotný.

Konečné pořadí:

1. Radek Novotný
2. Radim Barč
3. Petr Slezák

Celkové výsledky.

Třešničkou byly ceny pro všechny zúčastněné s potřebným i vtipným obsahem.
Děkujeme za parádní soutěž! Škoda, že jen jednu!!!

.
DINO

O týden později jsme se sešli na druhé soutěži pořádané Dino týmem.

Dino je nečitelná a složitá plocha vždy, při určitých směrech větru je každé zaváhání osudné.
Tento vítr foukal v sobotu pořád, jen měnil intenzitu z ještě to jde, až po intenzitu já se z toho…

Pořadatelský tým Dina tvoří Petr Koláska, Petr Koláska …….. a Aleš Krátký. Petr pojal soutěž standardně, Aleš experimentoval a inovoval. Některé jeho nápady jsou skvělé, jiné trošičku méně skvělé, no nakonec jsme vše zvládli a dobře si zapouštěli.

Vítr byl nepříjemný, ale horko nesnesitelné a trápilo nás po celý den. 35 ve stínu je moc a příště s tím, Petře, něco udělej.

Po delší době jsme viděli totální havárii modelu. Éro Martina Vohralíka za letu vzpažilo a dopad do kolejiště dílo dokonal. Martin je kliďas a vše komentoval slovy „ No co, příští éro bude ještě lepší“, nebo tak nějak.

Od prvního do posledního kola kraloval soutěži Aleš, opravdu létal výborně a bez jediné chyby. Velmi dobře létali i Petrové Koláska a Slezák, druhý jmenovaný si však opět neodpustil svůj vítězný průlet depem a penalizace ještě nikomu neprospěla. Příště si skopičiny necháme na doma a bedna je tu!
Taky Jarda Šmehlík neustále překvapuje a ze svého více než kilo vážícího stroje dokáže vymáčknout nemožné. Spousta pilotů létalo dobře, výborně, jak už jsem psal, jen Aleš!

Co je nejdůležitější, pekelné horko všichni přežili (s přispěním pořadatelem dotovaným pitným režimem) a pro poháry si nastoupili:

1. Aleš Krátký
2. Petr Koláska
3. Ondra Matula

Celkové výsledky

Děkujeme Dino týme a brzy na viděnou!