Nádherný závěr sezóny.

Tak by šel krátce popsat velmi vydařený závod v Přáslavicích, který uspořádala Stanice mladých techniků z Mariánského Údolí.

Jen po ránu nás potrápil déšť, který naštěstí uposlechl předpověď počasí a takřka na minutu přesně ustal.

Na nástupu se sešlo 22 letuchtivých modelářů, kteří pozorně naslouchali slova pana řídícího a beze zbytku se jimi po celý den řídili.
Pět základních kol a jedno finále, sedm startovišť, čtyři skupiny v kole a 7 finalistů, takto byla soutěž vypsána.

Zcela zatažená obloha a bezvětří, až po poledni se chvílemi ukázalo slunce, takové podmínky ještě letos nebyly. Od samotného začátku bylo jasné, že dnes budou rozhodovat malé chyby. V tomto směru odvedli výtečnou práci časoměřiči, jimi naměřený čas byl vždy totožný s časem pomocníka a přísnost při měření byla příkladná.

Přesnost přistání je v takových podmínkách důležitá a určitě stojí za zmínku výkony těch nejlepších. Když jsem viděl u Zdeňka Vojkůvky zápis 4x 100 a jednou 99 bodů, spadla mi čelist. Petr Malčík 3x 100, 99 a 97 bodů, fantastické výkony. V tomto ohledu máme co dohánět. Znalost místní plochy naplno využil klan Malčíků a všichni tři postoupili do finále. Velkou bojovnost předvedl Petr Slezák, který nepříznivý vývoj zvrátil skvělými výkony ve 4 a 5 kole. O současné vyrovnanosti pilotů svědčí, že k postupu do finále jste po přepočtu nesměli ztratit více než 3 body. Je ovšem pravdou, že kdyby nepanovaly ideální podmínky, bylo by vše jinak.

Finalisté a jejich bodový zisk:

1. Radek Malčík- 1000
2. Zdeněk Vojkůvka- 999,25
3. Petr Malčík- 998,88
4. Radim Barč- 998,14
5. Aleš Krátký- 997,38
6. Petr Slezák- 997,01
7. Zdeněk Malčík- 997,01

Po krátké přestávce následovalo finále. Tady jsem přemýšlel asi takto, jednou ta celoplošná termika musí ustat a už páté kolo něco naznačovalo. Dalším faktorem byla obava z toho, že Malčateam na jejich domovském letišti jen těžko porazím z malé výšky. Rozhodnul jsem se definitivně pro minimálně 40 sekund motoru bez ohledu na to, jak brzy vypnou ostatní.

Přišel start, Petr Slezák a ostatní vypínali shodně kolem 30 sekundy, ale já dodržel svůj plán a stop motor přišel o pár sekund později. Ivo Kurečka, který mi dělal pomocníka tím příliš nadšený nebyl, ale vše nakonec dopadlo podle plánu a ostatní finalisté začali od osmé minuty nasazovat na přistání. Poslední dvě minuty finále jsem si už užíval sólový let a o prvenství mě mohla připravit jen technika. To se nestalo a tak jsem v klidu vyklesal a kolem 14 minuty nasadil na přistání.

Výsledky finálového letu:

1. Radim Barč- 1000
2. Petr Malčík- 863,1
3. Petr Slezák- 823,53
4. Zdeněk Vojkůvka- 669,52
5. Zdeněk Malčík- 668,45
6. Radek Malčík- 651,34
7. Aleš Krátký- 575,4

Další vyslanci Polanky obsadili:

8. Ivo Kurečka
9. Franta Odehnal
12. Libor Kristian

V soutěži družstev uspěli následující s průměrným ziskem bodů:

1. Polanka tým- 4960,22
2. Dino tým- 4945,47
3. Malča tým- 4767,13
4. Team 5- 4477,27
5. Ikarus tým- 3510,46

Velmi děkujeme pořadatelům za druhý nejlepší závod sezóny :-) ! Vše bylo dokonalé a příkladné, o to více mě mrzí, že se nám nepodařilo přemluvit Zdeňka k uspořádání mistrovství v příštím roce. Zvládnul by to!

Celkové výsledky na www.stoupak.cz

Fotky.

Na závěr jen soukromý postřeh. Zúčastnil jsem se všech Moravských soutěží a Mistrovství republiky. Na žádné soutěži nebyl podán jediný protest z důvodu nejasného výkladu pravidel, nebo pro jejich porušení. Nikde jsem nezaznamenal žádné výhrady k jejich znění, ani jakýkoliv návrh k jejich změně. Jednou se rozpoutala diskuse ke změně specifikace motoru. Drtivá většina nechtěla omezení pouze rozměry.

Vypínací výška se lišila soutěž od soutěže, ale pod 20 sekund se motorovalo jen zcela výjimečně. Současné modely RCEK nebudou nikdy létat jako F5J FAI.

Na stoupáku proběhla anketa.

První otázka týkající se budoucnosti malých elekter , dopadla jednoznačně ve prospěch výškoměrů, uvidíme, co přinese čas.

Druhá se týká motoru. Tady, na rozdíl od jiných, vidím snahu zachovat současný stav vyrovnaného výkonu , ať už seznamem povolených motorů, nebo alespoň zachováním současného stavu, který by měl vyloučit „tovární speciály“.

Třetí otázka se týká letové úlohy. 13 hlasujících by omezilo dobu chodu. V případě stejného výkonu motorů to lze akceptovat, jinak začne honba za každým watem. 14 pilotů by rádo koeficient, kterým se násobí doba chodu motoru. Tato varianta je zajímavější, ale taky přináší svá úskalí. Zvyšuje nároky na přesnost časoměřičů, kdy se každá odchylka pětinásobí a v době, kdy mi měří kamarád z klubu, dříve nebo později vyústí v hádky.
23 soutěžících by zachovalo současný stav, který je i podle mě pro národní kategorii plně dostačující. Drobná chybka časoměřiče není likvidační a nároky na pilotáž jsou v možnostech „normálních modelářů“. Pro více ambiciózní piloty máme FAI kategorie.

Pokud můžu mluvit za většinu aktivních modelářů LMK Polanka, tak žádná změna pravidel počet soutěžích nerozšíří, ale naopak se obáváme jejich úbytku. Proto se přimlouvám za
zachování současného znění pravidel.

Pro lmk.polanka Radim Barč