Událostí roku je pro RCEK komunitu Mistrovství republiky. Letos, nevím proč, zástupci Moravy a Slezska vyrazili v počtu pouhých tří kusů a to je sakra málo! Já a Ivo Kurečka za Polanku, Aleš Krátký za Dino. Odjezd z Ostravy v pátek ve 12:30, plánovaný příjezd do Hořic 16:00hod, takhle jsme si to naplánovali a plán beze zbytku dodrželi. Zbytek našich plánů však vzal za své již druhý den večer, kdy byly známy průběžné výsledky.

Ale popořádku, postavili jsme stany pro sebe, nabíječky i éra a šli se přivítat s ostatními. Potom někteří testovali klidný podvečerní vzduch a nám začínalo být jasné, že je něco špatně. Po letos zrušeném omezení motorů nastala změna, která na východ od Hradce nedorazila. Část startovního pole používá motory nějakým způsobem upravené, část Megy (asi 2450ot/min). Krátkodobý výkon těchto motorů je neskutečný. Už chápu, proč se na západě motoruje standardně o pět vteřin méně než na východě.
Večer jsme pod hvězdným nebem debatovali, řešili poslední módní trendy v modelařině a lehce po půlnoci zalehli k spánku.

V sobotu ráno přijeli poslední opozdilci, sešel se kompletní organizační tým, proběhly školení časoměřičů, vytyčily přistávací body i startovní koridor a šlo se na nástup. Tam nás Petr Dušek seznámil s organizací soutěže, osm základních kol a dvě kola finálová, to vše na šesti startovištích při pěti rundách v kole. Plán šesti základních kol v sobotu byl dodržen!

V deset hodin vše vypuklo, start první rundy prvního kola a první kouř ze spáleného motoru. V tomto kole shořely ještě další dva motory. Je to daň za obrovský výkon, pro porovnání, po dvaceti sekundách vypínali první piloti, Aleš Krátký motoroval vteřin 30 a jeho počáteční výška byla, řekněme trapně malá. Je ovšem pravdou, že Aleš létal s Daidalem o rozpětí 2,5m s hmotností těsně pod 600g. Mi i Ivošovi stačilo k vyrovnání startovní výšky nejlepších 3-5 vteřin.
Během dne postupně sílil vítr, byla to ale předzvěst toho, co nás čeká v neděli. Další zajímavostí prvního dne byl počet vyrobených škrtacích letů. Až na pár výjimek měl již po sobotě na svém kontě každý minimálně jeden škrtací let, mnoho pilotů dva i více. V některých letech se nezvykle „nadělovalo“ a bodové rozdíly byly na RCEK nevídané. Po odlétání poslední skupiny se vše spočítalo a známe předběžné výsledky.

Další trénink, nebo si dát oraz? Jak je komu libo, já zastávám názor, že ve svaťáku čtyři roky nedoženu a éro odkládám k odpočinku, nemalá skupina ale trénuje až do tmy. K nejhezčím sobotním vzpomínkám bude jistě patřit polední gulášek, dámy byl vynikající!!!
Večer se narazil sud piva, opékaly klobásy a opět debatovalo. Hlavním tématem se stala nově vznikající kategorie RCE1. Probíraly se podrobnosti a většina přítomných po počátečním odporu vzala stopalcovky na milost. Nebylo to jediné překvapení, stalo se něco, co nečekal ani největší optimista. Luděk Novotný se dotknul výškoměru! Dokonce již má vybrána dvě letadla pro RCE1. Ani zástupci Nové Paky nemuseli vyhledat lékařskou pomoc a zdá se, po počáteční nedůvěře mají stopalce otevřené dveře.

Neděle, den pravdy. Zbývá odlétat dvě kola základu a finále. Je jasné, že se může stát cokoliv, vítr láme rekordy a stává se největším nepřítelem přítomných. Přistáváme v poli, na zádech, lámeme trupy i křídla. Špatné výsledky přibývají a začínáme se bát o výsledek. Po jedenácté hodině to máme za sebou a nedočkavě vyhlížíme výsledkovou listinu a grilovaná kuřata, někteří už jen ta kuřata.

Po osmi základních kolech se dozvídáme výsledky, do finále postupují tito v pořadí:

1.Standa Perkovič
2.Luděk Novotný
3.Vláďa Čermák
4.Radek Novotný
5.Petr Semerák
6.Radim Barč
7.Mirek Kotula
8.Jirka Veselovský

Vítr sílí, nervozita roste a začíná první finálové kolo. Po chvilce se objevuje bílý obláček za modelem Radka Novotného, další spálený motor je na světě. Boj s větrem je hlavním tématem finále. Ani 45 vteřin motoru nestačí na nalétání maxima a modely se od páté minuty začínají přibližovat na přistání. 11:55 je maximum prvního kola.

Druhé finále je vlastně kopií prvního a ač jsem se snažil sebevíce a motoroval zase přes 40, více než šest a půl minuty to nedalo. A zase hořelo, pro Luďka Novotného naštěstí až po 35 vteřinách chodu motoru a dosažená výška mu stačila k nalétání 10:45, nejlepšímu času druhého kola.

Chvíle před vyhlášením výsledků vyplňujeme balením, poté je svolán nástup na kterém se dozvídáme, že Mistrem Republiky kategorie RCEK se pro rok 2013 stává, tramtaradáááá:

Luděk Novotný!!!

Druhé místo: Petr Semerák

Třetí místo: Radim Barč

Na bramboře se umístil Stanislav Perkovič, pátý skončil Vladimír Čermák, šestý Jiří Veselovský, sedmý Radek Novotný a osmý Miroslav Kotula.

Vítězové si odnesli krásné poháry, nejlepších dvanáct si vylosovalo hodnotné ceny a každý dostal na cestu krabici tradičních Hořických trubek.

Byl to krásný, zajímavý závod, za který patří poděkování Petru Duškovi a jeho celému organizačnímu týmu. Zvláštní díky patří dámám z bufetu, vše bylo vynikající.

Kompletní Výsledky.

Foto(výběr)

Foto(vše)

Pro lmkpolanka.cz Radim Barč