23. a 24. července proběhlo v Hořicích mistrovství republiky F5J. Z Polanky jsem vyrazil já a Petr Slezák, trochu málo.

Na cestu jsme se vydali v pátek před obědem, na místo dorazili po únavné cestě v půl čtvrté. Páteční cestování je „úžasné“. V kempu už bylo docela plno a tak jsme skončili pod vrtulí, která nám hlásila sílu větru i v noci a tak jsme i se zavřenýma očima věděli, co nás čeká a nemine.

Je pátek odpoledne, přístřešek, stan i modely sestaveny a můžeme začít očuchávat vzduch. Mám to štěstí, že můžu trénovat s Radkem a Petrem Malčíků. Po hodině toho mám dost a odcházím relaxovat, ne tak mistři, ti poletují snad do tmy!
Na večerní besídce diskutujeme o všem možném, Tomáš Hrubý prohání koptéru, pořád dokola slyšíme, že už nemáme létat nějakou dětskou kategorii, ale tu správnou dospěláckou. Taky probíráme rozlosování soutěže a chystáme tu nejsprávnější taktiku. Protože se jedná o mistrák, nepijeme alkohol a brzy odcházíme spát, skoro všichni.

Probouzíme se do sobotního rána, vítáme se s dalšími a dalšími kolegy, dáme zkušební let a čekáme, až říďa vyhlásí nástup. Tam se dozvídáme, že poletíme 8 kol a do finále postoupí 12 nejlepších, že existuje zakázaný prostor, kde je safety zóna, kdo nám dá najíst a další informace.
Je vyhlášena zvláštní cena „Kosmonaut soutěže“, tu dostane ten který vypne nejvýše.

V deset hodin nastupuje prvních osm borců na start. Zazní klakson a jdeme na to. Nebudu popisovat každý let, jen to co mi uvízlo v hlavě. Ti nejlepší opravdu umí, dokonalá pilotáž a skvělý čich na termiku, nebýt někdy až nezdravého soupeření mezi sebou, jsou neporazitelní. Potom je skupina výtečných pilotů, kteří se jim chtějí za každou cenu vyrovnat, ale občas to hold nevyjde. A pak jsme tady my, kteří čekáme na chyby těch lepších. Taky dokážeme pozlobit, ale něco tomu chybí. Dohromady je to mix, který dokáže po celodenním zápolení usednout ke společnému stolu a bavit se do pozdních hodin, naštěstí.
Jako vždy i tentokrát se chodilo pro modely do polí, více než jindy jsem ale zaznamenal penalizace. Průlet safety zónou, přistání do zóny, pád do depa, přistání do depa…

K obědu se servíroval výtečný guláš a grilované klobásy, k pití čepované pivo, kafe a mnoho dalšího.
Letový den byl ukončen po šesti kolech, spočítaly se výsledky a šlo se opět diskutovat a spřádat plány na neděli. Pekli jsme klobásy a povídali a povídali. Atmosféra již byla uvolněnější a diskuse živější, jestli jsme něco dohodli, ale nevím.

Nedělní ráno už bylo bolavější.

Schází odlétat dvě kola a tři finálové lety. Začínáme dle dohody přesně v devět. Je pod mrakem a vypínací výšky poskočily nad 150m, začíná krutý boj o finále. Někdo maximum zvládá celkem v klidu, většina se ale potí. Škodiči v těchto podmínkách nemají šanci a pořadí se už téměř nemění.
Po odlétání osmého kola se dozvídáme úžasnou zprávu, do finále jdu z devátého a Petr z jedenáctého místa. Je to pro nás bomba výsledek, na finále jsme si fakt nemysleli.

A teď špatná zpráva, začíná pršet. Čekáme hodinu a radary nic dobrého nevěstí, schází se jury s ředitelem soutěže a vynášejí ortel. Finálové lety se ruší. Je to škoda, počasí však neovlivníme.

Mistrem republiky se stává Luděk Novotný, celou výsledkovku doplním až bude k dispozici.
Naše ZENy neudělaly ostudu a v záplavě továrních speciálů byly vidět!
Kosmonautem se stal Vláďa Čermák, asi 370 metrů, za tento let bral 20 bodů.

Děkujeme Petrovi a jeho týmu za krásný víkend a snad se zase v Hořicích brzy setkáme!!!

Fotky

Výsledková listina

.