Přihlášení

Nejnovější foto

Trnávka 2017

Kdy a kde nás najdete?

Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.

Euro Cup v Holíči očima Jirky Veselovského

Eurocup F5J Holíč 11. - 12.7.2009

Chtěl bych vám sdělit několik postřehů z právě proběhlé soutěže v Holíči, která byla součástí seriálu Eurocup, létajícího se v kategoriích F5J a F5J/outrunner a zároveň připsat několik poznámek z mého pohledu. O účasti, hlavně ze „studijních“ důvodů, jsem uvažoval už několik měsíců předem a podařilo se mi přesvědčit i pár kolegů, kteří nakonec jeli se mnou.

Úvodem bych chtěl jen upozornit, že moje psaní nebude určitě úplně objektivní, protože jako přímý účastník jsem byl nervově velmi zainteresovaný a vzhledem k tomu, že to bylo klání se silným mezinárodním obsazením a s nádechem opravdu „velké“ soutěže, tak se ani není co divit.

Jako trenér jsem byl rovněž pozván k plánované diskusi s kolegy z okolních států o budoucím finálním znění pravidel F5J/outrunner (což jsou u nás tzv. stříďáky) pro období 2010 a dál. Vypracování konečné verze pravidel se ujal Jure Pečar ze Slovinska a lze očekávat, že úkol splní v nejkratším možném termínu. Dobrá zpráva je, že jsme žádné zásadní změny nedohodli, snad jenom to, že z definice vrtule zmizí druhý rozměr (stoupání) a kontrola bude probíhat tak, že se ke kompletu vrtule /kužel přiloží měrka o délce 254 mm (10 palců) a vrtule v rozloženém stavu včetně trámce musí být stejná nebo větší než měrka.

Také bych upozornil diskutéry, kteří se vždy vyjadřují ke všemu, že cílem mého povídání není rozpoutat oblíbené nekonečné diskuse a odpovídat budu jen na smysluplné dotazy týkající se tématu.

Ještě na vysvětlenou pro ty, kteří nemají úplně v malíku pravidla uvedených kategorií. Tzv. „velká“ F5J i „menší“ F5J/outrunner mají svá pravidla uvedená v následujícím odkazu a jejich příbuznost je zřejmá na první pohled. Věnujte pozornost i nákresu na konci pravidel, hned vám bude jasnější, o čem se dále zmiňuji. Otevřete si prosím tento odkaz: http://f5jfun.com/pravidla/pravidla%20f5j-2009v9.pdf .

Pravidla pro menší kategorii F5J/outrunner během letošní sezóny už zkouší úspěšně několik našich klubů.

Aby moje povídání bylo úplné, tak ještě musím zmínit, že už v pátek odpoledne proběhla vložená soutěž FXJ, což jsou tzv. „výškové spínače“. Záměrně se o této soutěži nechci podrobněji zmiňovat, protože byla mimo oblast mého zájmu a asi tam i zůstane. Zájemci o dění v této kategorii mohou nalézt informace např. zde
http://f5jfun.com/pravidla/pravidla%20fxj-2009v7.pdf .

Pro větší přehlednost uvedu jednotlivé postřehy v bodech. Tak tedy:

1) Organizace a zázemí
Jedním slovem na jedničku. Tak, jak bývá zvykem, byl časový plán znám už několik dnů předem a každý si mohl udělat předstartovní přípravu v klidu. Dlužno podotknout, že se časový rozvrh podařilo dodržet po všechny letové dny, včetně finálových letů, na minutu přesně.
V sobotu i v neděli byl k dispozici bufet s dostatečným sortimentem, např. ¼ kuřete s chlebem a hořčicí stála 2€, pivo Staropramen 1€, hamburger (ne žádný mrzáček) 2€ atd.

2) Technika
Nechci paušalizovat, ale je vidět značný posun (odhadem tak kolem 70%) ke kompozitovým speciálům, což platí pro obě kategorie. Kompozity myslím jak celolaminátové (Scorpion), tak i kombinované provedení konstrukce, viz např. model Jardy Šmehlíka a dalších jeho kolegů.

Modelů s klasickou konstrukcí bylo pomálu. Nenapíšu nic nového, když jako příčinu uvedu, že už není možné brát v potaz jestli fouká 5 nebo 7m/s. I v těchto podmínkách je třeba se přesouvat za termikou a to s našimi relativně pomalými (klasickými) modely dost dobře nejde. Co je mi platné, že mi pomocník hlásí výskyt termiky třeba o pouhých sto metrů vedle, když můj přesun bude znamenat ztrátu výšky mnoha desítek metrů. Uvedený příklad se vyskytuje na každé soutěži kde fouká, což je snad vždy. Abych jen neplakal. Naše klasické modely mají zase výhodu ve vytáčení kdejaké bubliny v pár metrech nad zemí, což pro rychlého kompozita může být problém. Záleží ale na pilotovi.
V naší menší kategorii víceméně ovládly pole Scorpiony, Ambrosie, sporadicky jiné kompozitové konstrukce. Nebylo výjimkou, že v jedné rundě s 12 startujícími bylo třeba 5 Scorpionů a 2 Ambrosie. Zbytek jsme doplňovali my, „klasici“. Na jedné straně to může svědčit o malém sortimentu na trhu, ale spíš bych se přikláněl k názoru, že zmíněné eroplány jsou hodně dobré, ale velmi náročné na zalétání a mraky času zabere je odladit a naučit se s nimi létat. Pro představu ještě ceny. Scorpion od pana Heinricha i Ambrosie od bratrů Polonců stojí shodně 350€. Prázdná váha např. Ambrosie je cca 310g, u Scorpiona nevím (cca 340g?).
Měl jsem možnost si poslechnout pár kolegů u kontrolního vážení (tam jsme museli všichni), kde udávali značku motorů a velikost vrtule, ta se kontrolovala dle údajů na listech. Motory byly většinou snadno dostupné i u nás, popř. v zahraničních e-shopech – Turnigy, DualSky, Axi a další. Spíš se laboruje a hledá v hodnotě otáčky na volt (kv). Nikdo neměl problém s dokazováním původu motoru, nikdo ho nemusel vymontovávat z trupu. Kontrolované hmotnosti byly někdy až překvapivé, u někoho to bylo až na povolenou toleranci váhy +/- 10g (508g!), další byl třeba až o 200g s hmotností výš. Předepsaná minimální je 500g.
Takže můj závěr k naší budoucí kategorii. Zoufat nemusíme, létat se dá opravdu se vším, ale s jistými výhradami. Vidím to třeba na mém posledním modelu Bongo, se kterým létám tuto sezónu. Na domácím písečku si myslím, že je vše OK a některé výsledky mě v tom utvrzují a pak přijde taková „hodina pravdy“ jako byla Holíč a abych přemýšlel o novém, pronikavějším a klouzavějším eroplánu. Tohle snad nikdy neskončí.

Ve „velké“ kategorii F5J převládají technické skvosty o rozpětí cca 3,2 až 3,7m a stoupavostí mezi 20 až 30 m/s, někdy i víc. Toto sdělení ale není dogma, dá se to létat i s cca dvoumetrovou Ambrosií se silnějším motorem. Ovšem ten handicap nosné plochy a výkonu je sakra znát. Létá se stejným stylem jako u F3Jéček, tzn. kilometr daleko a prostě se ta termika musí někde najít. Tuto kategorii popisovat nejde, to se prostě musí vidět a slyšet. Při startu si připadáte, že jste v Brně na Velké ceně. Ten hukot, než se vrtule třeba u deseti modelů „chytnou“, tak to stojí za to, fakt.

Tady bych doporučil následující odkaz, který připravil Tomáš Hrubý. http://modelweb.fotozona.cz/2009/07/fotky-video-z-f5j-holic.html
Jsou tam moc pěkné fotky a video. U videa nezapomeňte na zvuk, uslyšíte i startovní sekvenci a odpočítávání při přistání se závěrečnou sirénou.
Pokud budete mít výdrž, můžete shlédnout ještě další galérie zde
http://f5jfun.com/e107/e107_plugins/autogallery/autogallery.php?show=Arc...
a zde od maďarského kolegy Kornela Nemetha
http://f5jfun.com/e107/e107_plugins/autogallery/autogallery.php?show=Arc... .

Pro zájemce ještě ceny modelů F5J. Prázdný stojí od cca 800€ přes 1200€ a víc, záleží na objednané verzi. K tomu je třeba připočítat pohon, baterie (používají se většinou lipolky, razdvatrojkám jde napětí na článek při startu moc dolů) a další RC vybavení a kdyby se vám zdálo, že jste na ceně pěkného ojetého auta, tak počítáte dobře.
K této kategorii už jen malou poznámku. Je to hrozná kupa peněz, která je ve vzduchu, ale přesto věřím, že i u nás se tato kategorie časem objeví. Myslím tím, že se některý klub ujme zkušebního polétání, byť by to bylo v našich skromnějších podmínkách. Napomůže tomu i to, že pravidla jsou stejná (až na pár drobností) jako u menší kategorie. Čili taktika létání bude známá a pak už to bude jen otázka peněz. Sakra, moc optimisticky to nezní, ale ty peníze jsou holt za vším.

3) Taktika létání
Vzhledem k tomu, že jsme tam jeli jako novicové, tak jsem z toho měl obavy a bohužel, aspoň u mne, se vyplnily. I přesto, že jsem měl pravidla nastudované do puntíku, nedošlo mi, a nikdo o tom ani nemluvil, že třeba siréna na konci rundy už je absolutní konec. Jako „vlastník“ několika sedmistovek z RCEJ jsem si myslel, že se dá přistát „do sirény“ a budu mít plný čas. Pěkná blbost a moje naprosto fatální chyba, o čemž mě přesvědčil časoměřič nekompromisním hlášením „landing zero“. A bylo to. V té rundě jsem prostě „odevzdal“ někomu tisícovku. Závěr je ten, že musíte být na zemi nejpozději při odpočítávání „two“, s riskem „one“. Takhle když se to napíše, tak to vypadá jednoduše a jasně, ale někdy člověk udělá chybu, že by si nafackoval.
Můj druhý postřeh se týká pomocníka (napovídače). Napíšu starou známou pravdu, že na něm záleží a v tomto případě strašně moc. Absolutně není šance na to, že byste při tolika modelech v rundě ohlídali kde je kdo v termice, jak je to s časem, kdo by vás dovedl k bodu atd. Pokud je pomocník aktivní a znalý počasí a má zájem, abyste zaletěli dobrý výsledek, tak si ho opečovávejte, protože to je poklad.
Dále se zmíním o jednom specifiku těchto pravidel a tím je „druhý pokus“. V principu jde o to, že když nahoře není vzduch a vám se to sesype za pár minut dolů (většinou to postihne víc kolegů v rundě), tak máte ještě aspoň malou šanci zasáhnout do pořadí v rundě tím, že fofrem přistanete a znovu odstartujete z koridoru bez jakýchkoli úprav na modelu. Musíte se ale rozhodnout rychle! Pochopitelně se vám počítá čas znovu od druhého startu, ale někdy i tento výsledek může napomoci k lepšímu konečnému umístění. Pokud se budete dívat do výsledkové listiny, tak se nenechte mýlit krátkými dosaženými časy, většinou to jsou časy z druhého pokusu.
A ještě něco. Není to chlubení, jen konstatace. Po prvním dnu (čtyřech kolech) byl můj kolega Honza Micka na 1. místě, Honza Mlejnek na tuším 4. místě a já byl 9. Tři účastníci z pražských klubů při takové konkurenci v první desítce. Dobře se nám usínalo.

Mnoho mnou zmíněných věcí je už známých, ale chtěl jsem je zopakovat pro ty z vás, kteří se chystáte tuto kategorii létat.

Na schůzce s kolegy z okolních států jsme se dohodli, jak už jsem psal výše, že přebereme stávající model pravidel v plném znění, bez žádných národních úprav. Ty by mohly situaci znepřehlednit při pozdějších soutěžích Eurocupu.

Na závěr ještě výsledkovka včetně finále http://f5jfun.com/vysledky2009/eurocup/svk/sumarf5j400open_v1.htm .

Jiří Veselovský LMK Praha 213 14.7.2009

Leteckomodelářský klub Polanka