Předposlední letošní bitva na Moravském poli se odehrála na Dinoletišti, za slušného počasí, ale v počtu jen 17 pilotů.

Při příjezdu nás vítají nové ukazatele, u stanu časoměřičů vlaje prapor Dinoklubu, na ploše nové měřící pásky. Ještě posekat okolní stromy a bude to tady dokonalé.

Takže průběh.
Šest startovišť, tři skupiny v kole, pět základních kol a jedno finále. Při tomto stavu nemáte šanci vydechnout, buď letíte, nebo děláte pomocníka, případně měříte. Myslím, že zhruba hodinová přestávka na oběd přišla všem vhod.

Shořela zase jedna Keda a jedna Mega, prý už ta vylepšená. Nějaké to tvrdší přistání mělo za následek nemnoho oprav modelů. Srážka nenastala ani jedna.
Problémy dělal vítr, který foukal přes stromy a způsoboval obrovskou turbulenci. Taky let po větru do údolí měl při ztrátě výšky fatální následky. O tom se přesvědčil Radek Malčík, který musel k návratu použít motor. Mě potkalo to samé, ovšem v jiném místě a bohužel ve finále. To by bylo o základní části vše.

Do finále nastoupili tito:

1. Zdeněk Malčík
2. Ondra Matula
3. Radim Barč
4. Martin Vohralík
5. Franta Odehnal
6. Aleš Krátký

Před finálovým letem jsem byl rozhodnutý, buď všechno, nebo nic. Po startu nastalo mé obvyklé vyměknutí a 40 sec motoru. I přes to jsem nevypínal ani zdaleka poslední.
Nevím , kdo to zařizuje, ale vzduch byl na finále stejně hnusný jako v Chomutově a čtyři borci přistoupili k opakování. Teda nakonec tři, já si k návratu před opakovacím letem pomohl motorem a byl jsem diskvalifikován. Nejdéle, od maxima však daleko, vydrželi ve vzduchu Aleš Krátký a Franta Odehnal.

Po finále jsme na výsledkové listině četli tato jména:

1. Aleš Krátký
2. Franta Odehnal
3. Zdeněk Malčík
4. Martim Vohralík
5. Ondra Matula
6. Radim Barč

Další členové LMK Polanka obsadili tyto příčky:

8. Libor Kristian
12. Ivo Kurečka
13. Petr Slezák

V soutěži družstev se Polanský modelářský klub umístil na hezkém PRVNÍM místě.
Blahopřeji.

Pár fotek.

Výsledková listina na www.stoupak.cz

Pro lmk.polanka Radim Barč