Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Tak se nám po roce znovu roztáčí kolotoč soutěží. Naší první zastávkou je tradičně závod pořádaný v Hořicích. Oproti loňsku jsme vyrazili jen ve čtyřech. Já, Franta Odehnal, Ivo Kurečka a Jarda Osoba. Sobotní silnice jsou ráno zcela volné a tak nás po třech hodinách jízdy přivítalo hořické letiště. Účast pilotů byla vynikající, třicet soutěžících hovoří za vše. Škoda, že soutěž kolidovala se závody v Kožlanech, takže někteří chyběli.
Hned na úvod musím napsat, že více Siest pohromadě lze spatřit pouze v Habrůvce. Jednalo se o modely v provedení ARF i lehce upravované, ať potahem, nebo jinými změnami. Co se týká pohonu stále převládaly osmičlánky NiMh, ale podíl Li-Pol se značně zvýšil. K vidění byly taky stavitelské skvosty Jirky Veselovského, Luďka Novotného, ale i mnoha dalších.
Rozpětí modelů se nejčastěji pohybuje v rozmezí 1800-2000mm, hmotnost okolo 650g. K vidění jsou ale také letadla vážící 400 i 850g.
Počasí nám celkem přálo a nebýt jedné dešťové přeháňky, dalo by se nazvat ideálním.
Výkony některých soutěžících byly famózní, což se v žádném případě nedá napsat o výkonech naší čtveřice. Nejlepší Franta skončil 10. , já 14. , Ivo 26. a celé startovní pole uzavíral na 30. místě Jarek Osoba. Z kluků kteří se někdy objeví na našem letišti dopadl nejlíp Jarda Šmehlík – 7. místo, Ivan Havlík – 13. místo a Aleš Krátký 29. místo.
Závody s přehledem vyhrál Luděk Novotný před Jirkou Veselovským a Martinem Schejbalem. Luďkova praxe z házedel byla neoddiskutovatelná.
První desítka byla neuvěřitelně „našlapaná“ a o umístění rozhodovalo jedno horší přistání.
Organizace závodu probíhala i přes vysoký počet soutěžících bez zádrhelů a protestů.
Jen jeden neveselý zážitek. Hned v prvním kole jsme s Frantou vletěli přímo do slunce. Model jsem ztratil z dohledu a prudce vybočil vpravo. Naneštěstí následovala srážka v Frantovým modelem a vrtulí jsem mu přerazil uhlíkovou trupovou trubku. Model se s amputovanou výškovkou a směrovkou neovladatelně zřítil na zem. I přes prudký náraz je přeražená trubka jediným vážným poškozením. Na mém modelu to odnesl jen vrtulový list a stržený pastorek na motoru. I čtyřstovka má sílu!
Soutěž se vydařila a pokud příště dopadneme alespoň o trošičku lépe, bude to skvělé.
Pro lmk.polanka Radim Barč