Pokud počasí dovolí - na letišti „Na Fialové louce“, pravidelně každou sobotu a neděli v odpoledních hodinách, nepravidelně pak rovněž v pracovní dny odpoledne.
Po delší odmlce vyrazila naše skupina na další ze soutěží, na klání RCEJ+RCEJ AC do Valašských Klobouků.
Prostředí místního letiště už dobře známe, přesto nás má vždy čím překvapit. Předpověď počasí hlásila polojasno, vítr 8-9m/s. To se vyplnilo s tím, že větřisko bylo neskutečně nárazové a vzduch turbulentní až běda.
Podepsalo se to na přistáních, které byly oříškem i pro nejostřílenější z nás a snad každý si veze domů alespoň jednu nulu za přistání. Taky nebyla nouze o rozbité modely, ať už ve vzduchu nebo hlavně při přistávacím manévru.
Závod byl rozdělen do dvou kategorií, RCEJ a RCEJ AC. Začíná to být trošku problém, protože až na pár jedinců se všichni zúčastňují obou kategorií. To dává dohromady přes 40 závodníků a soutěž se protahuje, nehledě na to, že ti kteří létají jen jednu si za sedm hodin na letišti dají čtyři lety.
Opět se „potvrdilo“, že nalétat deset minut z těch výšek musí i lama. Když řeknu, že dosažená maxima spočítám v obou kategoriích na prstech jedné ruky nepřeháním. Časy pod pět minut nebyly žádnou vyjímkou ani v AC kategorii, kde počáteční výška byla mnohdy přes 400m, v některých případech 500m.
Co nepřestane udivovat mě, ani většinu ostatních je stoupání modelu Radka Sohra, říká 13m/s, ale je to snad ještě více. Navíc dle jeho informace je motor AXI ještě výkonnější než „přemotaný“ Scorpion který používá, no nevím, ani pětisetgramové Minicorado nemá v motorovém letu sebemenší šanci.
A jak vše dopadlo? Největší gratulace patří Frantovi Odehnalovi který zapsal čtyři tisícovky a po zásluze zvítězil. Další tři borci nasbírali tisícovky tři a o pořadí rozhodoval škrtací let. V kategorii RCEJ AC to dopadlo následovně:
1. Franta Odehnal
2. Michal Berek
3. Radim Barč
4. RadekSohr
Další výsledky zveřejním po dodání pořadatelem.
Radim Barč